Pro zvládání krizí má Praha systém a výborně fungující tým. Potřebujeme nicméně investovat do preventivních opatření a do vybavení a akceschopnosti složek integrovaného záchranného systému. K řádnému zajištění zvládání krizí je nutné město připravit i na události, které jsme nezažili – jak pandemie a následná vládní opatření, tak příliv uprchlíků byly za 30 let bezprecedentní.

Problémy s duševním zdravím trápí za normálního stavu každého pátého člověka, během epidemie dokonce každého třetího. Duševní hygiena a péče o duševní zdraví se nicméně týká každého bez rozdílu. Proto je nutné, aby stát i obce k této problematice přistupovaly komplexně.
Ve společnosti převládá nízké povědomí o problematice duševního zdraví a možnostech péče o něj. Situaci také nepomáhá, že péče o duševní zdraví a lidé s duševním onemocněním jsou stigmatizováni. Tito lidé čelí problémům při zotavování a zapojování do plnohodnotného života, například se zaměstnáním a bydlením, se sociální interakcí, v partnerském a rodinném životě a často čelí diskriminaci
Práce v oboru psychiatrie s sebou obecně nese poměrně velké stigma, což vede k nízkému zájmu o studium a v důsledku způsobuje nízký počet pracovníků v těchto oborech, který zdaleka neodpovídá skutečným potřebám. Alarmující je situace zvláště v oblasti duševního zdraví dětí a dospívajících.
Mimo to má Česká republika dlouhodobý problém s dodržováním lidských práv pacientů v psychiatrických nemocnicích, například právo na spravedlivý soudní proces, právo na soukromí atd.
V souvislosti s pandemií Covid-19 stoupl počet duševních poruch z 20 na 30 %, což současný systém péče dostatečně nereflektuje a k péči hrazené z veřejného zdravotní pojištění nemá část pacientů přístup (péče je i hůře dostupná v konkrétních regionech).
Problémem je také malá dostupnost psychoterapie, která je navíc často nedostupná pro hrazení z veřejného zdravotního pojištění. U psychoterapie také chybí dostatečné legislativní ohraničení, což dále zhoršuje její dostupnost a schopnost odborníků ji poskytovat a adekvátně reagovat na krizové situace.

Kvalitní prevence, včasná intervence, komunitní multidisciplinární týmy, krizová centra, prevence sebevražd, dostupná terapie pro jednotlivce i rodiny. Deinstitucionalizace. Destigmatizace.

• Podpoříme osvětu ve školách a destigmatizační kampaně.
• Podpoříme vybudování dalších Center duševního zdraví na území Prahy.
• Podpoříme rozvoj služeb, které mají lidem pomoci v krizových situacích.
• Podpoříme nízkoprahové a terénní služby pro osoby s duševním onemocněním.
• Zajistíme lepší dostupnost školních psychologů pro školy na území Prahy.
• Vyhradíme část obecních bytů pro lidi s duševním onemocněním.
• Budeme tlačit na zdravotní pojišťovny, aby zvýšily počet odborníků na území hlavního města Prahy hrazených ze zdravotního pojištění.
• Vytvoříme databázi psychoterapeutů, psychiatrů a jiných odborníků na území hlavního města.

• Schválili jsme dlouhodobý plán regionální péče v oblasti duševního zdraví v Praze.
• Podepsali jsme memorandum s Ministerstvem zdravotnictví o spolupráci na reformě psychiatrické péče.
• Pronajali jsme desítky bytů lidem s duševním onemocněním a další byty jsme pronajali neziskovým organizacím na realizaci chráněného bydlení.
• Duševní zdraví se v tomto volebním období stalo jednou z priorit Prahy.
• Podpořili jsme vznik komunitního týmu na Praze 11.

Pohotovostní služba, její nedostatek a velké čekací lhůty, byl velký problém pražského zdravotnictví v uplynulých letech. Příchod Covidové pandemie ukázal, že lze občany efektivně naučit pečovat o své zdraví v domácím prostředí ve spolupráci s lékaři. Během této doby se však odkládaly preventivní programy. Výkazy z pojišťoven, návštěvy pohotovostí a počty dní strávených během hospitalizace v nemocnici jasně ukazují, že prevence je nejlevnější, nejrychlejší a nejefektivnější nástroj v péči o zdraví. Je třeba opět obyvatele Prahy motivovat pečovat o své zdraví. Data ze SZÚ za rok 2020 ukazují čtyři nejčastější příčiny úmrtí v hlavním městě:
• novotvary,
• ICHS (ischemická porucha srdeční),
• Covid-19,
• nemoci nervové soustavy.
Dochází zde po dlouhé době k výměně onemocnění na prvním místě a vzniku nových onemocnění, na které musíme reagovat. Covid-19 byl dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí v hlavním městě v roce 2021. Civilizační onemocnění (diabetes mellitus 2. typu, obezita, vysoký krevní tlak) jsou dlouhodobě problémem, který pramení z nízké aktivizace jednotlivých složek společnosti ke spoluúčasti na řešení problémů ovlivňujících zdraví lidí. S tím je spojen pokles zdravotnické odbornosti, komerčně motivované a vědecky nepodložené přístupy v podpoře zdraví. Infekční onemocnění, nejvíce HIV a žloutenka typu A zaznamenávají každoroční nárůst. Dle SZÚ byl do dubna 2022 celkový počet lidí žijících v hlavním městě s HIV 1970. V seniorském věku potom narůstá incidence pádů. Pády jsou nejčastější příčinou úrazů seniorů. Nevhodné rozmístění předměty v domácnosti, stejně jako vyvýšená dlažební kostka v centru Prahy může způsobit pád s následnou hospitalizací a imobilizací na lůžku. To může být pro křehkého seniora i fatální. Praha by měla být bezbariér. V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost tématům jako je reprodukční zdraví, omezování spotřeby alkoholu, optimalizace pohybové aktivity, omezování a zvládání stresu.

Zdraví je dle WHO definováno jako stav plné, tělesné, duševní a sociální pohody a nikoliv jen jako nepřítomnost nemoci či vady. Cílem kraje je mít občany schopné vést sociální a ekonomicky produktivní život. Kraj by měl vést své občany ke zdraví za pomocí projektů a prevence nemocí. V seniorském věku umožnit občanům "zdravé stárnutí".

• Vrátit důvěru veřejnosti v opatření prevence nemocí a možnosti posilování zdraví. Povedeme kampaně zaměřené na jednotlivá témata, např. na civilizační a onkologická onemocnění. Kampaně propojíme i s jinými obory jako je sociální, kulturní, školství. Nabídneme cílené týdny prevence, např. v dubnu týden zdravého úsměvu, v říjnu týden silné imunity, v listopadu Movember.
• Ve školách se zaměříme na programy prevence kouření, včetně odvykacích programů. V roce 2021 bylo v populaci České republiky celkem 24,4 % kuřáků tabákových výrobků starších 15 let. V porovnání s rokem 2020 (23,1 %) jde o nárůst 1,3%. Kouření může zvýšit vážný průběh onemocnění Covid 19, proto oslovíme s nabídkou spolupráce lékařské fakulty.
• U infekčních onemocnění typu koronavirus, HIV a žloutenka zajistime občanům dostatek pravdivých informací. Zajistíme opatření proti jejich šíření jako jsou anonymní programy testování, mobilní vyšetřovny a to vše na základě evidence-based medicine informací.
• Magistrát hlavního města Prahy se zapojí jako zaměstnavatel do programu Workingpositively-podpora zaměstnanců žijících s HIV.
• U pádů a úrazů se zaměříme na multifaktoriální intervenci což zahrnuje léčbu chorob zvyšujících riziko pádu, řešení podiatrické problematiky, korekci zrakového deficitu, optimalizaci medikace, používání kompenzačních pomůcek, úpravu domácího prostředí a edukaci seniorů i jejich rodinných příslušníků a to vše za podpory praktických lékařů a agentur domácí péče. Oslovíme seniorské spolky s nabídkou edukačních přednášek mladých lékařů z lékařských fakult.
• U všech programů prevence je ideální stav spojit se s komerčními i neziskovými organizacemi, včetně farmaceutického a lékařského oboru. Společně dokážeme efektivně a cíleně vést kampaň, za pomoci jejich odborníků a také finančních prostředků, edukačních materiálů a pomůcek.

• Praha se zaměřila na kampaň endometriozy.