V posledních desetiletích vznikaly monofunkční čtvrti v podobě sídlišť bez dostatečné občanské vybavenosti, administrativních a obchodních center. Většina pracovních příležitostí, obchodů a služeb se koncentrovala v širším centru města, zatímco okrajové čtvrti zůstavaly převážně rezidenční. Současně se zvyšoval stupeň automobilizace a objem dopravních výkonů. Kvůli zhoršujícímu se životnímu prostředí a vysokým cenám bydlení se mnoho lidí odstěhovalo do rezidenčních satelitů za Prahou, odkud dojíždí každý den do města (suburbanizace). Zvyšující se nároky na mobilitu kvůli vzdálenějším cílům a nedostatečně atraktivní nabídka veřejné hromadné dopravy vedly k nárůstu automobilové dopravy s negativními dopady na dopravní situaci, životní prostředí a kvalitu života obyvatel v Praze. Každodenní zácpy znamenají ztrátu času nejen pro řidiče, ale i pro cestující veřejné hromadné dopravy, zejména některých autobusových a tramvajových linek. Obyvatelé v dopravně frekventovaných lokalitách jsou vystaveni vyšším zdravotním rizikům v důsledku hluku a emisí ze silniční dopravy. Kromě znečištění je problémem i bezpečnost chodců a cyklistů, zejména dětí, seniorů a osob se zdravotním postižením, kteří se často stávají účastníky či dokonce oběťmi nehod ve městech. Auta zabírají obrovský prostor, který by mohl být využit efektivněji a smysluplněji ve prospěch obyvatel Prahy.

Obyvatelé Prahy budou moci uspokojit většinu svých potřeb v docházkové vzdálenosti od místa bydliště. Obce kolem Prahy budou mít kvalitní občanskou vybavenost a dostupnou veřejnou hromadnou dopravu, díky které se dostanou rychle a pohodlně do města. Auta nebudou nepostradatelná. Dojde k výraznému zlepšení životního prostředí a kvality života Pražanů.

• Ve spolupráci s městskými částmi necháme zpracovat analýzu potřeb jednotlivých čtvrtí.
• Poskytneme městským částem odbornou i finanční podporu k zajištění kvalitní občanské vybavenosti.
• Podpoříme místní podnikatele a zaměstnavatele.
• Investujeme do zkvalitnění veřejného prostoru a zlepšení podmínek pro chodce a cyklisty.
• Ve spolupráci s městskými částmi budeme usilovat o zvýšení bezpečnosti jak z hlediska silničního provozu, tak z hlediska prevence kriminality.
• Podpoříme participaci, resp. zapojení obyvatel do rozhodování o podobě místa jejich bydliště.
• Ve spolupráci se Středočeským krajem vytvoříme podmínky pro tvorbu funkčních územních celků na principu města krátkých vzdáleností na rozhraní Prahy a Středočeského kraje.
• Podpoříme profesionální správu na místní úrovni se zaměřením na strategické řízení a koordinaci spolupráce subjektů v rámci funkčních územních celků.

• Identifikovali jsme příčiny dopravních problémů a zhoršování životního prostředí, které úzce souvisejí s nevhodným územním plánováním v předchozích 20–30 letech.
• Schválili jsme pravidla pro spoluúčast investorů na území hlavního města s cílem zajistit budování infrastruktury, občanské vybavenosti a kvalitního veřejného prostoru v nově vznikajících a připravovaných čtvrtích.
• Podporujeme rozvoj občanské vybavenosti v městských částech: rozšiřování kapacity mateřských a základních škol a gymnázií, modernizaci a budování sportovišť a dětských hřišť, rozšiřování pečovatelské služby.
• V nových územních studiích vyžadujeme vhodný poměr bytových jednotek a občanské vybavenosti.
• Podporujeme lokální kulturní centra i občany v pořádání kulturních a sousedských akcí.
• Změnou třžního řádu podporujeme farmářské trhy a dostupnost lokálních produktů v městských částech.
• Revitalizovali jsme parky a veřejná prostranství za účelem podpory volnočasových aktivit obyvatel v místě bydliště.
• Podporujeme komunitní zahrady vytvořením metodiky.
• Postupně zlepšujeme podmínky pro chodce (např. nové přechody) a cyklisty (např. nové cyklopruhy).
• Ve spolupráci s IPR pořádáme veřejná projednání záměrů a besedy pro veřejnost.
• Umožnili jsme městským částem čerpat část rozpočtu na participativní aktivity.
• Uzavřeli jsme Memorandum o spolupráci se Středočeským krajem s cílem zajistit udržitelný rozvoj a ekonomickou a sociální soudržnost obou regionů.

Prostředí, které nenabízí dostatek zeleně, laviček a dalších prvků (např. pro hry a volný čas), není příjemné pro pěší pohyb ani další aktivity. V souvislosti s prožitou pandemií a lockdowny se ukázalo, že je nedostatek dostatečně velkých zelených rekreačních ploch v docházkové vzdálenosti (svědčí o tom například přehlcení Krčského lesa). Lidé s omezenou pohyblivostí, senioři a rodiče s kočárky musejí překonávat řadu fyzických bariér: úzké chodníky, chybějící přechody, mimoúrovňové podchody, nadchody, schodiště apod. Ohrožení, zejména pro zranitelné skupiny obyvatel, představuje nejen silniční provoz, ale i nebezpečná zákoutí v různých částech Prahy.

Cílovým stavem jsou opravdu dostatečně velká, příjemná a zdravá (tj. zohledňující mj. klimatickou změnu), bezpečná a bezbariérová veřejná prostranství, dostatečně chráněná územním plánem, regulačními plány a Pražskými stavebními předpisy v docházkové vzdálenosti pro všechny občany Prahy. Veřejný prostor bude nabízet pestrou škálu aktivit pro všechny obyvatele Prahy. Lidé s omezenou pohyblivostí, senioři, rodiče s kočárky a děti se budou moci pohybovat po městě pohodlně a bezpečně a nebudou se cítit ohroženi silničním provozem ani kriminální činností.

• Zpracujeme regulační plány, přednostně na transformační a rozvojová území.
• U nových velkých projektů budeme trvat na dostatku velkých veřejných prostranstvích, a to nejen náměstí, ale i dostatečně velkých parkových, přírodních a bezplatných sportovních ploch – „nenecháme zastavět váš park“. Důsledně budeme dávat přednost výstavbě v brownfieldech.
• Podpoříme městské části při revitalizaci veřejných prostranství.
• I drobné veřejné plochy jsou pro nás důležité.
• Příprava revitalizací veřejných prostranství bude důsledně veřejný proces s participací občanů.
• Vltava není komerční pozemek, a proto výrazně omezíme zaplevelování její hladiny komerčními plovoucími provozovnami.
• Z vltavských břehů, náplavek a nábřeží vytvoříme rekreační zónu.
• Zelené střechy jsou fajn, ale nenahradí park na rostlém terénu, proto budeme usilovat o změnu pravidel.
• Výrazně omezíme reklamní smog. Vybudujeme síť bezbariérových toalet, pítek.
• Vybudujeme síť piknikových míst.
• Kvalitní umění je nedílnou součástí veřejného prostoru, vyčleníme finanční prostředky na opravy uměleckých děl, podpoříme instalaci nových uměleckých děl nejen začínajících umělců.
• Stromy mají být tam, kde jsou lidé, proto jich co největší množství budeme sázet v ulicích, na náměstích a na zelených prostranstvích na sídlištích.
• Adaptace na změnu klimatu je nejnaléhavější ve středu tepelného ostrova, tj. v centru pražské kotliny a v Holešovicích, ale i rozpálená sídliště je potřeba ochladit.
• Investoři se musí spolupodílet na kvalitním, prostorném a přátelském veřejném prostranství.
• Zvláštní pozornost věnujeme předprostorům škol, ze kterých vybudujeme ve spolupráci s MČ a občany bezpečná místa pro děti, vhodná k setkávání.
• Připravíme revitalizaci Staroměstského náměstí s kašnou, stromy a dostavbou radnice.
• Připravíme revitalizace a rozšíření Růžového sadu na Petříně spojené s výstavbou pavilonu pro Slovanskou epopej.
• Zrevidujeme celoměstský systém zeleně, společenských a sportovních ploch a navrhneme vylepšení.
• V rozvojových a transformačních plochách budeme prosazovat dostatečně velké parky a sportovní plochy. Rozvoj není jen výstavba, ale i kvalitnější prostor pro život.
• Ve spolupráci s městskými částmi a veřejností identifikujeme bariéry ve veřejném prostoru a budeme pracovat na jejich odstranění.

• Spustili jsme projekt Ochladíme Prahu – vysazení milionu stromů.
• Zpracovali jsme Pravidla pro stabilizovaná území pro MČ, např. Prahu 4.
• Odbouráváme bariéry v MHD. Všechny autobusy DPP jsou nízkopodlažní.
• Zprovoznili jsme bezbariérový výstup z metra na Karlově náměstí, připravuje se rekonstrukce stanice Jiřího z Poděbrad.
• Rozšiřili jsme chodníky a doplnili přechody na mnoha místech s bariérovými podchody. Například na Karlově náměstí či náměstí Jiřího z Poděbrad.
• Zachránili jsme stromořadí na Václavském náměstí.
• Bojujeme proti vybetonování parku v Anenském trojúhelníku.

Praha má v současnosti územní plán z roku 1999, který je průběžně měněn formou tzv. změn územního plánu, kterých je dnes již téměř deset tisíc. V roce 2006 zahájila Praha pořizování nového územního plánu, který ale v roce 2012 přerušila, protože získal 16 tisíc připomínek a začala znovu od začátku prací na modernějším, jednodušším a koncepčnějším Metropolitním plánu. Ten ale v roce 2018 získal opět 14 475 jedinečných připomínek, které byly zapracovány a na jaře 2022 byla jeho druhá verze zveřejněna a opřipomínkována veřejností.

Praha potřebuje konečně mít svůj opravdu jasný a koncepční Metropolitní plán, jak byl správně definován jeho původní záměr v roce 2012, který respektuje principy rozvoje města krátkých vzdáleností v souvislosti s rozvojem celého polycentrického metropolitního regionu ve vazbě na Středočeský kraj a zohlední oprávněné připomínky všech účastníků řízení, dotčených orgánů státní správy, ministerstev, městských částí, spolků a občanů.
Aby mohl být Metropolitní plán jednoduchý a srozumitelný, je třeba jej na rozvojových a transformačních územích definovat podrobnější vrstvou regulačních plánů, které zaručí jejich harmonický rozvoj a transparentní projednání a schválení dle zákona. Regulační plány by měly vznikat i pro citlivá stabilizovaná území, např. pro sídliště, a umožnit tak jejich optimální revitalizaci.
Regulační plány, které byly dosud systémově odmítány pro svou údajnou „neprojednatelnost“, jsou ve skutečnosti klíčem a jedinou správnou cestou k rychlému a transparentnímu rozvoji města. Když je budeme mít v požadovaných lhůtách dle zákona projednané, budou dále i schvalovací lhůty stavebních záměrů v řádu měsíců, stejně jako jinde v Evropě, a budou zárukou jejich po všech stránkách vyváženého a udržitelného rozvoje.

• Dotáhneme Metropolitní plán a schválíme ho.
• V Metropolitním plánu vymezíme aktuálně potřebné plochy pro transformační a rozvojová území, pro která musí být zpracovány regulační plány.
• Na vybraná území vypíšeme ideové urbanistické soutěže.
• Dle vítězných řešení zpracujeme regulační plány, které po projednání s veřejností schválíme.

• Piráti byli první, kdo Metropolitní plán Prahy zveřejnili.
• Podávali jsme připomínky k návrhu Metropolitního plánu.
• Dlouhodobě podporujeme vznik regulačních plánů. Regulační plány byly prioritou Pirátů při jednání o Stavebním zákoně ve Sněmovně v letech 2019–2021, kdy jsme na to téma zorganizovali v roce 2019 mezinárodní seminář Rekodifikace stavebního práva cestou regulačních plánů.
• Na MMR i díky naší iniciativě vznikl v roce 2020 metodický materiál osvětlující praktickou funkci regulačních plánů v praxi.