Dovednost a umění spolupráce s ostatními je jednou ze základních sociálních kompetencí. Spoluvytváří komplex kompetencí potřebných a klíčových pro úspěšný osobní a profesní rozvoj jedince a uplatnění v životě vč. čím dál důležitější kompetence k podnikavosti. Individuální přístup k jednotlivcům a podpora jejich rozvoje je stejně důležitá jako schopnost lidí vytvářet vztahy a vzájemně spolupracovat. V našem školském systému ještě stále převládá akcent na individualitu a výkon, schopnosti spolupracovat v týmu se nedostává dostatečné důležitosti, a tak mladí lidé při nástupu do praxe tuto schopnost často postrádají. Na pracovním trhu v současnosti rychle ubývají pracovní místa, kde se schopnost vycházet s lidmi a efektivně s nimi spolupracovat, případně prezentovat svoji práci, nevyžaduje. Proto je pro nás klíčové, aby se schopnost spolupracovat stala přirozenou součástí nejen výukových metodik, ale i reálné komunikace a práce v celém školském systému.

Mladí lidé po odchodu ze školy najdou profesní uplatnění tam, kde můžou využít a rozvíjet svůj potenciál, a prožijí spokojený osobní život. Učitelé se stanou průvodci žáků, u kterých probouzejí jejich motivaci a pomáhají s kritickým myšlením a disciplínou. Společně se žákem objevují a rozvíjejí jeho i svůj potenciál.

• Respektujeme a podpoříme funkční tradiční i progresivní metody výuky. Klíčový je přístup.
• Využijeme zkušeností z distanční výuky a podpoříme inovativní technologická řešení pro lepší sdílení zkušeností mezi školami v různých částech země.
• Zpřehledníme práci s daty pro pedagogy a umožníme jim především učit. Zajistíme administrativní podporu pro práci s daty pro školy (digitální zápisy, výroční zprávy apod.).
• Budeme pomáhat školám vést žáky k odpovědnému rozhodování o společných věcech a k demokratickým postupům obecně.
• Prostřednictvím krajských a místních akčních plánů podpoříme spolupráci a budování vztahů mezi školami a dalšími institucemi v rámci školského systému.
• Prostřednictvím ředitelů budeme prosazovat princip školy jako učící se organizace, u níž je změna její přirozenou vlastností.

• Spustili jsme pilotní programy digitálních zápisů a výročních zpráv na Praze 3 a Praze 11.
• Připravili jsme do rozpočtu Prahy na rok 2023 dotační program na participativní rozpočty pražských středních škol.

Podle dat České školní inspekce a MŠMT počet žáků základních škol, jejichž speciální vzdělávací potřeby jsou spojeny se závažnými vývojovými poruchami chování, stoupl za uplynulých 11 let čtyřnásobně. Z tematické zprávy České školní inspekce zaměřené na využívání individuálních výchovných programů vyplynulo, že dominantním způsobem řešení náročného chování žáků v českých školách jsou kázeňské tresty (poznámky, důtky, snížená známka z chování aj).
Z šetření TIMSS 2015 a 2019 a výzkumů zaměřených na vyhoření pedagogů plyne, že většina českých učitelů chodí do škol nerada, dvě třetiny učitelů matematiky a přírodních věd nejsou ve své práci spokojeny. Každý pátý pedagog je ohrožen syndromem vyhoření, což má zásadní dopad i na kvalitu jím poskytovaného vzdělávání a zejména na naplňování individuálních potřeb dětí a žáků. V místě s vysokou mírou koncentrace žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí se ohrožení pedagogů syndromem vyhoření ještě zvyšuje. Pedagog, jehož duševní zdraví je ohroženo, není schopen podporovat pohodu a pozitivní duševní rozvoj dětí, které vzdělává, což negativně ovlivňuje i jejich vzdělávací výsledky.
Stejné výzkumy opakovaně potvrzují, že čeští žáci školu navštěvují nejméně rádi ze všech zemí OECD. Čeští žáci také opakovaně vykazují nejnižší míru sounáležitosti se školou. Na druhém stupni ZŠ se míra nespokojenosti žáků ještě zvyšuje. Žáci, kteří jsou pravidelně vystaveni šikaně, dosahují horších výsledků v přírodovědě i matematice.

Ve školách, kde panují vzájemně dobré vztahy mezi dětmi a učiteli a kde nemusejí čelit šikaně, převládá vyšší životní spokojenost. Vzdělávací výsledky a kvalita školního prostředí spolu úzce souvisejí. V bezpečném, přátelském a podnětném školním prostředí budou moci žáci naplno rozvíjet svůj vzdělávací potenciál a učitelé se budou těšit do školy.

• Podpoříme školy jak ve využívání nástrojů pro vyhledávání talentů a jejich rozvoj, tak v péči o ostatní žáky s individuálními vzdělávacími potřebami.
• Budeme školám pomáhat se zaváděním školních odpočinkových a kreativních zón.
• Budeme školám podle jejich potřeb přispívat na využívání služeb poradenských zařízení v oblasti výchovy, prevence a psychologické podpory žáků i pedagogů a zároveň je motivovat k čerpání dalších veřejných zdrojů na tyto služby. Budeme posilovat naše pedagogicko-psychologické poradny.
• Pro zlepšování motivací a atmosféry ve školách budeme zjišťovat jejich stav a budeme podporovat wellbeing žáků i učitelů, např. příspěvky na adaptační pobyty a na tematické vzdělávací akce pro pedagogy, příspěvky na externí výzkumy atmosféry ve školách apod.
• Podpoříme školy v zavádění formativního hodnocení žáků jako doplňku nebo alternativy známkování. Přispějeme školám na aktivity participace žáků na běhu a zvelebování prostor školy.

• Nechali jsme v roce 2019 zjistit stav atmosféry na cca 20 pražských školách.
• Zadali jsme tvorbu elektronického nástroje pro hodnocení tzv. dalšího vzdělávání pedagogů, který dovolí školám sledovat efekt nabízených kurzů.
• Finančně jsme na pražských školách podpořili rozvoj programů Techambition a Abaku, které rozvíjejí alternativní metody výuky matematiky na ZŠ a SŠ.
• V rámci projektu Prague Smart Accelerator jsme spustili pilotní projekt podpory talentů na pěti pražských školách.

Pražské MŠ, ZŠ a SŠ jsou stále plnější a rozvoj školních budov nepostupuje potřebným tempem. Město a MČ se kolem roku 2010 zbavily řady školních budov, které teď chybějí – jsou zasmluvněné na řadu let dopředu. Poptávka roste kvůli silným populačním ročníkům, vnitrostátní migraci do Prahy a okolí, nedostatečnému podílu gymnázií ve skladbě škol v Praze a nově i kvůli válce na Ukrajině.
V roce 2000 už se vyrovnal propad porodnosti v ČR z 90. let, pražští politici se ale ještě v letech 2010–2015 školních budov zbavovali. Přitom už tehdy potřeby rostly a rostou stále. Zatímco ještě v roce 2012 nastupovalo do pražských základních škol méně než 10 tisíc prvňáčků, nyní nastupuje každoročně mezi 13 a 14 tisíci. Druhdy třeba poloprázdné základní školy jsou na 88 % kapacity a silné populační ročníky již postoupily do středoškolského věku. V 9. ročnících pražských ZŠ bude už v roce 2024 téměř 14 000 žáků, kteří si budou potřebovat vybrat střední školu, a to ideálně tu, kterou skutečně chtějí, ne tu, která na ně kapacitně zbyde.

Každý žák bude mít MŠ a ZŠ 15 minut chůze od svého domova, každý středoškolák se dostane na obor, který chce studovat.

• Urychleně začneme ve spolupráci s městskými částmi kofinancovat a podporovat výstavbu přibližně 20–25 ZŠ a dostavbu a rekonstrukci dalších 30 ZŠ podle investičního plánu z roku 2022.
• Budeme výrazně preferovat investiční realizace s technologiemi dotovanými z evropských fondů v rámci boje s klimatickou změnou: solární panely, zelené střechy, využití šedé vody a další.
• Vytvoříme na MHMP pod odborem investičním oddělení školských staveb, jež bude intenzivně spolupracovat s IPR, nezávislými experty, ČVUT a dalšími relevantními aktéry.

• V letech 2018–2022 jsme vytvořili Strategický rámec rozvoje vzdělávací soustavy v hl. m. Praze a započali s intenzivními investicemi do vzdělávací soustavy.
• Vybudovali jsme celkem 2500 míst v MŠ, 3000 míst v ZŠ a 400 v SŠ, do školské infrastruktury jsme investovali celkem 3,8 miliardy korun.