Před rokem jsme opět upozornili na Bémovu kauzu nevýhodného pronájmu budovy Magistrátu ve Škodově paláci, lidově řečeno „Škoďáku“. Bémova rada v roce 2006 předražila pronájem o 2 miliardy. Budovu si mohla koupit za 1,3 miliardy, ale místo toho si ji pronajala za 4 miliardy a zisk odtekl podnikateli Pawlowskému do Švýcarska. Podle olomouckých státních zástupců měli v kauze prsty Janoušek a Grygárek. Miroslav Jansta pro magistrát jako advokát zpracovával zadání zakázky, ve kterém se poprvé objevila magická cifra přesahující 4 mld. Kč a které bylo napsané tak, že žádná jiná budova neměla šanci. Žádný úředník se pod to tehdy nechtěl podepsat, tak to muselo jít přes advokáty. Miliardovou škodu už Praha uplatnila v trestním řízení. Piráti tedy celkem logicky požádali primátorku Adrianu Krnáčovou, aby se zabývala odpovědností jak Béma, tak Jansty, aby nedošlo k promlčení.

Známého sportovního bafuňáře Miroslava Jansty (dříve poslanec za KSČ, nyní člen ČSSD), který se chlubí konexemi na premiéry, se tento výrok dotkl. Najal si na mně JUDr. Jana Vondráčka, svého bývalého zaměstnance a také advokáta. Pravděpodobně mu platí několik tisíc za hodinu, ke své odměně se Vondráček odmítl vyjádřit. Vondráček není žádný začátečník, nyní pracuje na záchraně milionů v držení otce odsouzeného exhejtmana Davida Ratha, dříve zastupoval Lukoil a Nejedlého ve sporu se státem o 30milionovou pohledávku. Koupil i pohledávky za 5,6 milionu vůči Altnerovi, bývalému právníkovi ČSSD. Kromě toho Vondráček vede katedru práva na VŠE, jejíhož děkana Ševčíka zastupoval. Cenné zkušenosti rovněž získal, když pronásledoval reportéra ČT, který upozornil na nelegální množírny psů.

Vondráček mě kvůli výroku písemně obvinil z porušení etického kodexu, k němuž se hlásí všichni pražští zastupitelé. Výrokem o předražení pronájmu Škodova paláce jsem podle něho uvedl veřejnost v omyl. Díky kritice nevýhodného pronájmu jsem se paradoxně stal nejčastěji probíraným tématem na kontrolním výboru. Kontrolní výbor byl tak blokován a v řadě případů se nemohl věnovat své práci. Vondráčkovu stížnost probíral celkem pětkrát. Projednání dnes nicméně skončilo usnesením, že k porušení etického kodexu nedošlo. Zastupitelé mají svobodu projevu stejně jako ostatní občané. Tečka. Už mi zbývá jen odpovědět na pár dalších nesmyslných udání o spáchání přestupku, která na mě Vondráček podal.

Jansta mě sice Vondráčkem zaměstnal, ale o to spíše jsem se rozhodl analýzu ke Škodáku dopracovat a veřejně tepat policii a státní zástupce, aby kauza nedopadla jako Opencard, ale aby ji předložili k soudu. Tenhle článek jsem napsal pro všechny, kdo dělají tak dobrou práci, že je šikanují nomenklaturní papaláši. Nebojte se, nejste v tom sami.