Praha, 4. prosince 2023 – Rada HMP v pondělí 4. prosince 2023 po důrazném nesouhlasu Pirátů přerušila projednávání nominace kontroverzního Vladimíra Schmalze do Dozorčí rady Pražské plynárenské, a.s. Schmalze navrhla koalice SPOLU, Piráti však upozornili nejen na jeho evidentní střet podnikatelských zájmů a problematickou minulost ve státním podniku ČEZ, ale i na faktické nedostatky, které návrh nominace doprovázely. Zastupitelský klub Pirátů své koaliční partnery písemně vyzval ke stažení nominace osoby Vladimíra Schmalze už před konáním rady.

„Pan Vladimír Schmalz v Pražské Plynárenské rozhodně nebude člověkem na svém místě, a to už jen z důvodu, že zatajil některé společnosti, ve kterých podniká, když dokládal potřebné dokumenty. Má za sebou velmi problematickou pracovní minulost ve státní firmě ČEZ, kdy byl osobně zodpovědný za investice státní firmy na Balkáně (především v Albánii). Později se ČEZ těchto majetků se značnými ztrátami zbavoval. Policie dokonce pana Schmalze vyslýchala v souvislosti s podezřelou transakcí sedmi milionů eur na soukromý účet kosovského lobbisty. Naši poslanci v roce 2019 podali trestní oznámení na neznámého pachatele v souvislosti s investicí ČEZ v bulharské Varně z roku 2004, kdy státní společnost prodělala až 8,5 miliardy korun. V době těchto balkánských transakcí byl Vladimír Schmalz ředitelem útvaru fúzí a akvizic společnosti ČEZ,” říká Jana Komrsková, náměstkyně pro oblast životního prostředí a klimatického plánu.

Ještě před pondělním jednáním rady HMP se Piráti na své koaliční partnery obrátili dopisem, kde všechny své obavy ohledně působení Vladimíra Schmalze znovu podrobně zdůvodnili. Argumenty proti nominaci Piráti zopakovali také během jednání rady a poukázali také na zjevné nedostatky formálního procesu nominace.

„Za Piráty jsme předem deklarovali, že máme s nominací pana Schmalze opravdu problém. Proto jeho angažmá v Pražské plynárenské a.s. odmítáme. Z našeho pohledu přetrvávají pochybnosti, zda bude hájit zájmy Pražanů a hlavního města. A to nejen s ohledem na jeho střet zájmů v oblasti jeho soukromého podnikání v energetice. Rozumíme tomu, že on osobně může být přesvědčený o svých zkušenostech z businessu, ale my jsme zase přesvědčeni, že s ohledem na jeho různá angažmá by neměl být připuštěn k nakládání s veřejnými penězi. Neradi bychom se po kauze Dozimetr dočkali např. kauzy Plynoměr,” říká místopředseda klubu Pirátů a předseda výboru pro infrastrukturu Viktor Mahrik.

„Považujeme za velký risk, aby místo v dozorčí radě jedné z nejvýznamnějších pražských akciovek obsadil někdo s takto problematickou minulostí. A obáváme se, že to akorát reputačně uškodí Pražské plynárenské a.s. na vysoce konkurenčním trhu a způsobí to odliv jejích zákazníků,” říká Zdeněk Hřib, náměstek pro dopravu.

Překladatel nominace primátor Bohuslav Svoboda později po proběhlé diskusi svůj návrh přerušil minimálně do doby, než budou formální náležitosti nominace napraveny.

„Ostatně v minulém volebním období jsme museli řešit situaci ohledně firmy Molepo, u které byl pan Schmalz jedním z koncových vlastníků. Firma dlouhodobě usiluje o změnu územního plánu v místech, kde má dle plánu být zeleň a tomu také odpovídala cena, za kterou Molepo pozemky okolo koupaliště Džbán vydražilo. V minulém roce Molepo přišlo s konstrukcí, že musí koupaliště uzavřít pro veřejnost kvůli havarijnímu stavu zázemí. Dle mého názoru šlo o očividnou snahu firmy si skrze vydírání Pražanů vyvzdorovat změnu územního plánu a pozemky tak zhodnotit. Takové praktiky považuji za nepřijatelné a opravdu se nedomnívám, že někdo, kdo osobně figuruje v této kauze, by neměl zasednout v dozorčí radě městské akciovky,” dodává náměstek Zdeněk Hřib.

Podrobné shrnutí aktivit Vladimíra Schmalze naleznete zde:

1. V době, kdy pracoval Vladimír Schmalz pro ČEZ (2004-2011) v rámci útvaru fúzí a akvizic, stál přímo či nepřímo u několika podezřelých transakcí:

• Státní energetický gigant ČEZ koupil polovinu východoněmeckých dolů Mibrag (2009) za 206 milionů eur, prodal je za 130 milionů (2011). Dá se předpokládat, že o této transakci jakožto šéf akvizic rozhodoval. Stejně tak byl v době nákupu členem dozorčí rady ČEZu.
• V rámci působení ČEZu v Albánii připravil půdu pro výplatu 7 milionů EUR na účet fyzické osoby Nueho Kalaje. „Kontrakt s Kalajem měl podle něj na starosti útvar fúzí a akvizic, který vedl Vladimír Schmalz. Podle Schmalze, který dnes již v ČEZ nepůsobí, byla s Kalajem uzavřena „precizní smlouva obsahující zadání konkrétních úkolů„. Kalajova role byla prý zásadní. Na konkrétní činnosti, které měl Kalaj v oblasti regulace vyvíjet, si však nevzpomněl. Vše prý popisovala smlouva, na základě které ČEZ Kalajovi zaplatil,” psal v prosinci 2021 iDNES.cz.
• V roce 2006 koupil ČEZ společnost TEC Varna EAD provozující elektrárnu Varna za 5,8 miliardy Kč, do které následně zainvestoval dalších 2,8 miliard Kč. Lze mít oprávněné pochybnosti, zda a případně v jaké kvalitě měl ČEZ zpracovaný podnikatelský plán včetně propočtu návratnosti investice. ČEZ na této elektrárně prodělal asi 8,5 miliardy korun. Piráti v této věci podali trestní oznámení na neznámého pachatele.
• V roce 2013 byla odsouzena k podmínce osoba jménem František Koudelka na základě rozsudku Městského soudu v Praze za to, že požadovala úplatek 50 milionů Kč po Kanaďanovi Georgi Formandlovi zastupujícím zahraniční investory. František Koudelka se po celou dobu zaštiťoval Vladimírem Schmalzem, který byl v té době předsedou výboru pro územní rozvoj MHMP. Dokonce přivedl Formandla na setkání se Schmalzem, kam dorazil i tehdejší místostarosta MČ Praha 9 Marek Doležal. Toto setkání v budově MHMP v kanceláři Vladimíra Schmalze tehdy monitorovala policie a popsaly ji rovněž Lidové noviny.

1. Rozsudek v této kauze uvádí:

   „Konečně má soud za nevěrohodného i svědka Schmalze, neboť jeho líčení schůzky je velmi nepřesvědčivé a odporující logice věci. Svědek si na schůzku totiž pamatuje a celkem podrobně ji popisuje, přičemž nejklíčovější okamžik, tj. vyjádření Formandla o požadavcích KXXXXX (pozn. požadavek na úplatek 50 milionů Kč), které vyvolalo konec schůzky, zcela popírá. Je s podivem, že by si tento nejvýraznější detail nezapamatoval a to tím spíše, že jej mají za klíčový všichni ostatní, včetně MXXXXX s MXXXXX. Svědek přitom na záznamu ze schůzky 4. dubna 2012 na sdělení Formandla reaguje dosti netypicky, když na pochopitelnou reakci svědka DXXXXX, že věcí by se měla zabývat policie, reaguje smířlivě a snaží se přítomné přesvědčit, že mají schůzku brát jako „krátké příjemné seznámení„.

2. Společnost Molepo, kde je Schmalz jedním ze spoluvlastníků, uzavřela koupaliště Džbán pro veřejnost a následně od HMP požadovala změnu územního plánu na pozemcích u ulice Evropská. Tohle jednání dokazuje, že pan Schmalz není schopen identifikovat ani řešit své střety zájmů ve prospěch veřejnosti, což ho diskvalifikuje pro zastávání tak důležité funkce, jakou je člen Dozorčí rady a vrhá pochybnost na předpoklad, že v DR městské firmy bude jednat v zájmu města. Viz např. zde https://domaci.hn.cz/c1-67037170-vlivny-podnikatel-chce-stavet-u-prehrady-dzban-sam-pritom-sve-sousedce-brani-v-prestavbe-skolky
3. Schmalz byl v době působení na magistrátu považován za významného lobbistu. V lobování pokračoval i v době primátorky Krnáčové. Zdá se, že to bylo mimo jiné díky tomu, že měl „nadstandardní vztah s místopředsedou ANO Jaroslavem Faltýnkem.”
4. Ve svém prohlášení k zákazu konkurence pan Schmalz nevylučuje možnost, že je vůči PPAS v konkurenčním postavení. Hlasováním pro jeho volbu tak radní deklaruje, že mu případné konkurenční postavení pana Schmalze vůči PPAS nevadí.
5. Vladimír Schmalz neuvedl v čestném prohlášení všechny informace, které tam v rámci jeho podnikání uvedeny být měly.
6. Pan Schmalz v čestném prohlášení rovněž neuvedl ani společnosti, kde je ovládací osobou. A zároveň neuvedl všechny společnosti, kde figuruje, např. Business solution, Gloster (tato firma nemá ani registr skutečných majitelů).