Strana zelených před osmi lety vstoupila do koalice s Bémem, dostala se k moci a po třech letech, když se Bémovi nelíbilo jejich hlasování, vystřízlivěla. Teď se začátek příběhu zdá se opakuje, Zelení přijali mocenský způsob rozhodování za svůj. Na posledním zasedání zastupitelstva neprotlačili pokaženou loterijní vyhlášku a ze zastupitelstva odešli.

Protože mám Zelené celkem rád, trochu jsem se pro jejich dobro zamyslel nad způsobem politiky, na nějž se zda na magistrátu adaptovali. Hlavní problém vidím v tom, že se koalice do značné míry dosavadních osm měsíců chovala na zastupitelstvu jako buldozer. Leckdo si sliboval od Zelených, že potáhnout koalici tím správným směrem, ale zatím se to ve způsobu projednávání věcí moc neprojevilo.

Koalice odmítá návrhy Pirátů, které jsme řádně a předem zaslali a odůvodnili, jenom kvůli tomu, že je předložili Piráti a nikoliv koaliční zastupitelé. Tímto způsobem se pražská koalice před šesti měsíci odmítla vůbec zabývat naším návrhem na lepší zveřejňování smluv, odmítla náš návrh na dopracování usnesení ke svozu odpadu a dokonce odmítla i prosté návrhy na zvýšení ceny u nevýhodného nájmu či na prošetření podivné výplaty 30 milionů korun firmě spojované s bývalým starostou Prahy 5 Milanem Jančíkem. Naposledy koalice odmítla jmenovité hlasování Rady.

Pouze výjimečně se koalice nechá inspirovat a (obvykle po několika měsících) vyplodí klon našeho návrhu, např. aby všechny velké zakázky šly povinně na zastupitelstvo (a neopakovala se kauza nevýhodného pronájmu Škodova paláce), nebo aby byl rozepsán nekonkrétní rozpočet pražské informatiky. Koalice se totiž bojí, že by prošel nějaký dobrý návrh Pirátů a ti by z toho měli tzv. politické body, jak nám bylo ze Strany zelených sděleno. Pro nás je ale důležité, že aspoň takto jako konstruktivní opozice přispíváme k lepší správě města. Dostatečně vypovídající je, že jediný návrh Pirátů, který kdy koalice na zastupitelstvu schválila, bylo posunutí jednoho bodu programu jednání na pozdější dobu.

Celý tento koaliční buldozer, kdy všichni zastupitelé koalice musí hlasovat pro jakýkoliv koaliční návrh a kdy naopak koaliční zastupitelé nesmí podpořit sebelepší návrh opozice, probíhal s vehementní a výslovnou podporou Strany zelených. Pod heslem Když chceš s vlky býti, musíš s nimi výti, se v zastupitelstvu prakticky popírá slib zastupitele hlasovat v souladu se svým vědomím a svědomím, neboť takové zásady se pražská koalice s křehkou podporou jednoho hlasu bojí. Pouze u vyloženě špatného návrhu se občas některý jednotlivý zastupitel koalice utrhne, byť s vědomím toho, že na celkovém výsledku hlasování to nemůže nic změnit. Tyto případy totiž jistí hlas Moniky Krobové Hášové, která byla sice zvolena za TOP09, ale nyní již hlasuje s koalicí.

Byl bych rád, aby se Zelení, ČSSD a ANO zamysleli nad tím, jak mohou ze své role koaličních stran kultivovat pražskou politiku, aby na zastupitelstvu měla opozice reálnou šanci ovlivnit program, a aby na něj šla kontroverzní rozhodnutí lépe projednaná a více konsensuální.