Již 66 lidí bez domova, kterým hlavní město poskytlo dočasnou ochranu před nákazou covidem-19 v humanitárních hostelech, si s pomocí sociálních pracovníků našlo trvalé bydlení. Projekt na ochranu před pandemií ukazuje, že lidé v nouzi se mohou relativně rychle stabilizovat a zlepšit svou celkovou situaci. I proto bude Magistrát hl. m. Prahy v podobných projektech pokračovat.

S příchodem pandemie covidu-19 čelila Praha obdobně jako další evropská a americká města výraznému poklesu turismu. Uvolněné kapacity hostelů se proto město rozhodlo využít jako dočasné ubytování lidí bez domova a tím chránit před šířením onemocnění je i další Pražany. V současnosti jsou v provozu 4 humanitární hostely s celkovou kapacitou 220 osob, a to do konce června letošního roku.

Jejich koordinací magistrát pověřil Centrum sociálních služeb Praha, které je provozuje a poskytuje sociální práci společně s organizacemi Naděje, Armáda spásy a Jako doma. Díky intenzivní podpoře sociálních pracovníků a jistotě střechy nad hlavou se lidem bez domova v humanitárních hostelech zlepšil jejich zdravotní stav, vyřídili si chybějící dokumenty a začali pracovat i na finanční a celkové stabilizaci. Někteří řeší své dluhy, významná část ubytovaných začala pracovat trvale nebo na brigádně.

„Od samotného začátku považuji provoz hostelů za příležitost vrátit významnou skupinu lidí bez přístřeší do běžného a stabilního bydlení, práce i vztahů. Jsem ráda, že se tento předpoklad potvrdil. Navíc jsme se hodně naučili o rezervách systému pomoci lidem bez přístřeší. Ukázalo se, že musíme umět pomoc více individualizovat, spolupracovat mezi organizacemi a zapojovat odborníky z oblastí jakými jsou třeba adiktologie nebo psychiatrie. Právě tito odborníci potvrdili, že teprve stabilní bydlení jim umožnilo poskytovat účinnou pomoc přinášející pozitivní změny do života jejich klientů. Jsou to právě duševní onemocnění a závislosti na návykových látkách, které jsou častou příčinou toho, že lidé skončí na ulici. Bydlení je základním předpokladem pro ukončování bezdomovectví,“ vysvětluje Milena Johnová, radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví.

„Usilujeme o nákup a zprovoznění dalších objektů města vhodných pro bydlení sociálně potřebných lidí,” říká Adam Zábranský, radní pro oblast bydlení a transparentnosti. „Vidíme, že lidé na hostelech jsou postupně schopní své bydlení začít hradit díky stabilizaci jejich finanční situace. Praha nemá dostatek kapacit bydlení pro všechny nízkopříjmové lidi z hostelů, a i proto chceme připravit alternativu v podobě městských ubytoven vyššího standardu,“ dodává radní.

Skladba osob v humanitárních hostelech se postupně proměnila, v současné době je 63 z nich v seniorském věku. Obecně platí, že průměrný věk ubytovaných lidí značně narostl. Celkem 144 z ubytovaných osob má nějaký zdravotní hendikep nebo zdravotní omezení, většina také v oblasti duševního zdraví. To vše souvisí s jejich trvale neuspokojivou sociální situací a nedostupností potřebné zdravotní péče.

Každý ubytovaný má svůj individuální plán spolupráce se sociálními pracovníky. Ti s klienty individuálně hledají nejlepší možné řešení jejich situace tak, aby se předešlo jejich návratu zpět na ulici. Za období od 1. července 2020 do 30. listopadu 2021 se podařilo pomoci 66 lidem najít stabilní bydlení, přičemž téměř třetina z nich získala městský byt pro osoby v sociální tísni. Dalších 88 osob podalo žádosti o bydlení buď k magistrátu, městským částem, nebo městské nájemní agentuře.

„Provozujeme humanitární hotely již dva roky. Považujeme tento pilotní projekt za základ systémového řešení bezdomovectví v Praze. Ukazuje se, že poskytnutí – byť dočasného – bydlení lidem bez domova vytváří příležitost začít usilovat o zlepšení vlastní situace. Vedle samotného bydlení a příjmů se většinou potřebují dát do pořádku zdravotně, bývají chronicky nemocní, často s psychickými problémy a závislostmi. V provázání řešení bydlení a ostatních základních potřeb lidí bez domova je cesta k návratu z ulice,” uzavírá Martin Šimáček, ředitel Centra sociálních služeb Praha.