Praha zásadně nesouhlasí s vládní novelou zákona o poskytování péče v dětských skupinách. V hlavním městě je skoro 200 z 1 100 dětských skupin v České republice. Starají se až o 2 700 dětí a je o ně velký zájem. Dětské skupiny se v praxi osvědčily a jejich transformace je zbytečná, nehospodárná a nezaručuje žádný výchovně vzdělávací přínos. Navíc by znamenala existenční riziko jak pro samotné provozovatele těchto skupin, tak pro rodiče, kteří už by si tuto službu nemohli dovolit. Tento záměr navíc jde zcela proti původnímu poslání Operačního programu Zaměstnanost MPSV, ze kterého jsou dětské skupiny dotovány. Praha do jejich provozu v rámci Operačního programu Praha - pól růstu ČR investovala až 225 milionů korun a v září plánuje vypsat další výzvu v hodnotě 100 milionů korun, která by měla saturovat investiční potřeby v rámci navyšování kapacit.

„Z mého pohledu plánované rušení dětských skupin zásadně odporuje svobodnému přístupu ke vzdělávání. Rodiče mají mít možnost si vybrat. Je to jeden z dalších nelogických kroků vlády, tentokrát u projektu, do kterého investovala miliardy korun. Pokud by došlo k jejich zrušení, mohlo by dojít ke kolapsu kapacit zařízení předškolní péče na území Prahy a zásadně by to znemožnilo návrat rodičů, zejména matek, které tyto služby využívají, do zaměstnání,” říká Vít Šimral, radní pro oblast školství, sportu, volného času a podpory podnikání.

V případě proměny dětské skupiny na jesle budou provozovatelé zatíženi příliš přísnými pravidly a pravidelnými kontrolami, budou muset mít šatny, přesně stanovený počet a velikost toalet, oddělené prostory na spaní nebo místnost na prádlo. Oproti tomu dětské skupiny byly od značné části těchto nesmyslných pravidel oproštěny a ubyla jim také zbytečná byrokracie. Díky tomu mohli pedagogičtí pracovníci nepochybně věnovat více času samotné výchově a péči o děti.

Dále radní Šimral uvádí:

„Převážná většina provozovatelů dětských skupin v Praze sídlí v soukromém pronájmu, za který hradí měsíčně nemalý nájem. Nyní Evropská unie hradí dětským skupinám pravidelný měsíční příspěvek ve výši 9 800 korun. Pokud by byly odkázány pouze na příspěvek na dítě od Ministerstva práce a sociálních věcí, který se pohybuje v rozmezí od 5 do 7,5 tisíc, a příspěvek od rodičů, nebyly by schopny provoz zařízení ufinancovat. Provozovatelé by pak museli dětskou skupinu transformovat do nějaké formy soukromé školky, na kterou už by rodiče neměli finanční prostředky. Právě pro rodiče byly tyto služby od počátku vyhrazené.”

„Už teď v Praze nemáme dostatek zdravotnického personálu v zařízeních určených k výkonu tohoto povolání. Nerozumím tomu, proč by v jeslích mohl pracovat pouze personál, který má zdravotnickou kvalifikaci, nebo chůva pro jesle, když doteď v dětských skupinách pracují i pedagogičtí pracovníci a není s tím žádný problém,” dodává radní pro oblast zdravotnictví a sociální politiky Milena Johnová.