Modrozelený Petřín připomene pět let od podpisu klimatické Pařížské dohody
Praha se v sobotu 12. prosince připojí k iniciativě, která připomíná pět let od podpisu průlomové Pařížské dohody o klimatu. Petřínská rozhledna se v podvečer rozsvítí modře a zeleně, tedy barvami planety Země. Smyslem je upozornit, že boj s klimatickými změnami způsobenými člověkem je jedním z nejdůležitějších úkolů, které před námi stojí. Svůj klimatický závazek pro snižování emisí má Praha od roku 2019.
„Praha přijala v roce 2019 svůj klimatický závazek snížit emise CO2 o 45 procent do roku 2030 ve srovnání s rokem 2010. Do roku 2050 se Praha chce stát uhlíkově neutrální. Současně konstatovala, že odklon od fosilních paliv při výrobě energie, v dopravě a při dalších ekonomických aktivitách města nepovažuje za hrozbu, nýbrž za příležitost postupně transformovat město v ekologicky přátelskou metropoli, atraktivní pro život. A to zcela konkrétními opatřeními,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček.
Petřínská rozhledna se v sobotu v podvečer v 16:20 hodin rozsvítí modrozeleným světlem. Modrá a zelená jsou barvy symbolizující naši planetu Zemi. Jsou to také barvy mezinárodní konference COP26, která se uskuteční příští rok ve skotském Glasgow. Modrozeleně pak bude svítit do nedělních 7:40 hodin. Iniciativa Britské ambasády chce připomenout významný milník v globální snaze o zmírnění klimatických změn a zároveň upozorní na potřebu dalších společných kroků, které povedou k důslednější ochraně životního prostředí. Modrozelené budovy připojí Praha, Brno i Ostrava.
„Připomenutí barev naší modrozelené planety formou rozsvícení Petřína je to nejmenší, co pro ni můžeme udělat. Životní prostředí a klima zůstává právem v popředí zájmu pražské koalice. Ostatně jsme se zavázali, že během osmi let v Praze vysázíme jeden milion stromů,” uvedl primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib.
Signatáři Pařížské dohody, mezi něž patří i Česká republika, se před pěti lety zavázali, že budou usilovat o to, aby se globální průměrná teplota nezvýšila o více než 1,5˚C ve srovnání s předprůmyslovou dobou. Každý z nich si také na národní úrovni stanovil, jak přispěje k tomuto cíli, tedy o kolik zredukuje své emise skleníkových plynů.
