Není na co čekat. Piráti představili své priority v oblasti udržitelné energetiky a boje s klimatickou změnou
Hlavní město Praha má být do roku 2025 nezávislé na dodávce energetických surovin z Ruska, to je ambice Pirátů na magistrátu v dalším volebním období. Jde o reakci nejen na aktuální dění na Ukrajině, ale i na postupující klimatickou krizi. Její řešení je pro Piráty na pražském magistrátu jedním z nejdůležitějších témat. Už teď podporují udržitelnou energetiku, zasazují se o plnění ambiciózního klimatického plánu a hodlají v tom pokračovat i v dalším volebním období. Nad rámec toho přicházejí s dalšími konkrétními opatřeními. Jako jsou vyhrazení 2 miliard korun na umístění fotovoltaických panelů na střechy veřejných budov a P+R parkoviště.
Praha jako český i evropský lídr udržitelné energetiky
“Praha musí jít příkladem na poli udržitelné energetiky nejenom Česku, ale měla by se stát vzorem i dalším evropským metropolím. Budeme rozvíjet a realizovat cíle klimatického plánu Prahy. Začneme přesně počítat a zveřejňovat naše emise. Zároveň najdeme další opatření nad rámec stávajících plánů pro snížení emisí, která budou znamenat čistší vzduch ve městě a zdravější životní prostředí,” říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib s tím, že Piráti budou pokračovat v podpoře opatření pro urychlení konce závislosti na fosilních palivech a surovinách z Ruska a případně i z dalších zemí porušujících lidská práva a nedodržujících mezinárodní konvence.
Miliarda korun na fotovoltaiku na střechách parkovišť i vlastní úsporná opatření magistrátu
Jedním z kroků, který budou Piráti na magistátu v následujícím volebním období prosazovat, je instalace fotovoltaických panelů na P+R, ale i další parkoviště ve městě. Cílem je takto pokrýt celkem 5000 parkovacích míst, kde by fotovoltaické panely zároveň poskytovaly stín. Odhadované náklady jsou zhruba 1 miliarda korun a podobný přístup zvolili například v jaderné elektrárně Dukovany.
“Zatímco premiér v době energetické krize vyzývá k šetření občany, my začínáme u sebe na magistrátu. V červnu jsme odsouhlasili, že se v budovách v majetku města sníží průměrná vnitřní teplota v období topné sezóny na maximálně 22 °C. Můžeme jít ale ještě dál a přijmout další kroky, díky nimž město uspoří značné množství peněz,” doplňuje primátor Zdeněk Hřib.
Není na co čekat. Klimaplán jako odrazový můstek pro čistější město i úspory peněz Pražanů
Zásadním krokem směrem k zelenější Praze je Klimatický plán schválený v roce 2021 předpokládá snížení emisí na území Prahy o 45 % oproti roku 2010. Největší ekologický a investiční plán v historii Prahy sestává z 69 konkrétních opatření, jejichž realizace povede nejen ke snížení emisí CO2, ale také zdravotně škodlivých oxidů dusíku a dalších emisí ve městě. To znamená čistší vzduch pro lidi a méně respiračních onemocnění.
“Klimaplán, jehož přijetí bohužel nepodpořila opozice, mj. pomůže zvýšení energetické soběstačnosti města a už nyní se mohou Pražané připojit do projektu solární elektrárny na střechách jejich domů na webu pripojdum.cz. Město postaví také stanici pro výrobu bioplynu z tříděného odpadu nebo bude využívat odpadní teplo z čističky odpadních vod,” říká Viktor Mahrik, předseda zastupitelského klubu Pirátů na magistrátu.
Druhá miliarda korun na fotovoltaiku pro veřejné budovy
“Řešením, které může v současné chvíli pomoci zejména školám, školkám a radnicím městských částí, je okamžité vyhrazení 1 miliardy korun z magistrátu na instalaci fotovoltaických panelů na střechy jejich budov. Pokud toto kofinancování městským částem umožníme, pomůže ji to se nastalé situaci sebevědomě postavit,” říká Eva Tylová, místostarostka Prahy 12 a ekoložka. Dodává pak: “Již nyní se v Praze projevují dopady klimatické změny a výrazně negativně ovlivňují životní komfort každého z nás. Přitom tyto projevy se budou bez opravdové snahy o změnu výrazně prohlubovat až do té míry, že bude pro mnoho občanů život v metropoli nekomfortní. Chceme, aby byla Praha nejzelenějším městem Evropy, kde bude i v létě příjemně. A budeme řešit také znečištěné ovzduší, podporovat udržitelnou energetiku a starat se o přírodu našeho města,” říká Eva Tylová, místostarostka Prahy 12 a ekoložka.
Kromě schválení klimaplánu a zahájení příprav bioplynové stanice Piráti definovali role městských společností u vybraných projektů, vytvořili projektové konsorcium a podali přihlášku do výzvy programu Horizon na řešení pozitivních energetických čtvrtí. Na tuto práci v oblasti boje proti klimatické krizi a udržitelné energetiky by rádi navázali i v dalším volebním období.
Nové i historické budovy ve městě by měly být energeticky nenáročné
“Aktivně podpoříme zateplování a zvyšování energetické efektivity stávajících budov. Dále také povedeme aktivní jednání se státem a developery ohledně standardů budov ve výstavbě. Podnikneme opatření pro dekarbonizaci energetiky a teplárenství nad rámec stávajícího klimatického plánu: zasadíme se o výstavbu nových městských bytů s důrazem na nízkou energetickou náročnost a poskytneme podporu SVJ, družstvům a občanům při realizaci opatření pro zvýšení energetických úspor,” vypočítá Daniel Mazur, předseda krajského sdružení Pirátů, vědec a projektový manažer.
Mnohé záležitosti v Praze nyní blokuje zastaralá legislativa. Proto Piráti nedávno na kulatém stolu iniciovaném primátorem Hřibem debatovali s pražskými poslanci změny konkrétních zákonů. Návrhy legislativních změn pro Prahu. Jednou ze změn, která by odblokovala právě instalaci solárních panelů na střechy budov i v centru města je umožnění svobody vlastníků domů inovovat. K tomu je potřeba novela památkového zákona:
“Ochrana památek je pro Prahu klíčová věc. Současně ale musíme najít takovou podobu zákona, kdy nepůjde na úkor aktuálních potřeb obyvatel, například energetických úspor či zelené Prahy. Proto je nutné upravit kompetence památkářů, aby bylo možné dát v památkové rezervaci na dům solární tašky či panely, zateplovat, měnit okna za lepší či modernizovat vnitřní prostory, za předpokladu, že to výrazně nenaruší vnější charakter domu.Také by mělo být možné sázet ve veřejném prostoru v historickém centru zeleň a stromy i v místech, kde dříve nebyly, přestože dojde k sezónnímu zastínění historických fasád”, dodává na závěr Zdeněk Hřib.
