Zásadním problémem je totiž to, že městské části prodávají něco, co reálně nemají. Člověk pak sice platí za parkování jen pár korun denně, ale reálně místo k zaparkování nenajde.

O aktuálně předkládanému materiálu pana náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě), který plánuje předložit na radu, nyní jednáme v koalici. Jedná se o celý balíček změn v oblasti parkování. Majitelé parkovacích karet budou nově mít možnost využívat parkovací kredit 120 hodin ročně pro své návštěvy, třeba v případě potřeby zajištění parkování širších příslušníků jejich rodiny, nebo pro opraváře, co jim jede třeba opravit pračku. Materiál řeší i zrušení oprávnění pro tzv. virtuální firmy, jejich vozy často blokují parkovací místa rezidentům v centru města, nebo zdražení parkování pro společnosti provozující carsharing.

Město také plánuje rozdělit městské části, které ještě rozdělené nejsou, na menší tzv. podzóny. To majitelům parkovacích karet umožní, aby si mohli vybrat, jestli potřebují parkovat levněji pouze v menším okruhu svého bydliště, nebo o něco dráž po celé městské části. V některých městských částech už tato možnost volby funguje, ale nyní je navrženo dát tuto možnost rezidentům ve všech městských částech s modrými zónami.

Odborná komise pro úpravu zón placeného stání přišla s návrhem, že se upraví ceny oprávnění tak, že podzóna bude nově za cenu celé zóny. To by tedy umožnilo většině rezidentů zachovat stávající platbu za parkování, pokud by souhlasili se zmenšením oblasti, kde platí parkovací oprávnění. Na politický výbor pro dopravu na magistrátu byl nicméně předložen návrh zachovat ceny parkovacích oprávnění beze změny. Riziko je ovšem v tom, že některé městské části přijdou o část peněz za rezidenční karty, protože si lidé nově zmenší oprávnění na podzónu tam, kde dříve nebyly a budou platit nižší cenu městské části. Magistrát už ale nemá peníze na to, aby tento výpadek mohl městským částem kompenzovat.

Jedním z problémů z hlediska hospodaření města je totiž ekonomická neúnosnost zón placeného stání. Za údržbu a opravy té části silnice, která je pod jedním každým parkovacím stáním v modré zóně totiž zaplatí město ročně asi 5400 Kč. Další náklady zhruba 1600 Kč ročně představuje provoz samotného systému zón placeného stání (výdejny parkovacích karet, software, kontroly, a podobně). Celkem tak každé parkovací stání představuje pro město náklad ročně zhruba 7000 Kč. Za parkovací oprávnění na jedno auto pro rezidenty se ale platí 600 Kč nebo 1200 Kč, což jsou ceny stanovené v roce 2016. Ceny parkovacích oprávnění se od té doby nezměnily, ale náklady města stoupají každý rok o inflaci.

V souvislosti s tím, že město nyní přišlo díky daňovému balíčku odhlasovanému ve sněmovně o 2,5 miliardy korun ročně ve svém rozpočtu, je tedy nutné otevřít nepříjemnou debatu o pravidelné valorizaci ceny parkovacích oprávnění. Nemělo by jít o skokové zdražení jak zněl původní návrh odborné komise pro parkování, ale spíše o pravidelný mechanismus, například roční navýšení třeba o korunu za den (30 korun měsíčně).