V místě hradeb pěší zóna. Radní schválili vytvoření Hradebního korza

V místě hradeb pěší zóna. Radní schválili vytvoření Hradebního korza

Takhle bude vypadat náměstíčko u Prašné brány! Už žádný kruhový objezd, ale příjemné místo pro lidi s novými stromy a zklidněnou dopravou! Navrhované řešení z dílny Institutu plánování a rozvoje Prahy a náměstka Petra Hlaváčka je součástí proměny takzvaného Hradebního korza. Jedná se o významnou promenádní trasu v samotném srdci města, která vede od Mostu Legií až po Štefánikův most ve stopách dnes již stržených a zasypaných staroměstských hradeb.

Prostor ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční, který dnes chápeme společně jako Hradební korzo, je urbanistickým otiskem stopy někdejších staroměstských hradeb, respektive hradebního příkopu. Projekt Hradebního korza má za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v území bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další čtyři století.

Nová podoba ulice Na Příkopech

“Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích.”

I vzhledem k tomuto historickému odkazu, kdy Hradební korzo fungovalo po staletí jako jedna z hlavních společenských a obchodních tepen Prahy, si místo zaslouží navrátit svůj lidský rozměr. Návrh je zároveň připravený tak, aby se sem v případě potřeby mohly vrátit tramvaje, které zde jezdily až do roku 1985.

Tramvajová trať u Obecního domu

Historie Hradebního korza

Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 - sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články