Takhle bude vypadat náměstíčko u Prašné brány! Už žádný kruhový objezd, ale příjemné místo pro lidi s novými stromy a zklidněnou dopravou! Navrhované řešení z dílny Institutu plánování a rozvoje Prahy a náměstka Petra Hlaváčka je součástí proměny takzvaného Hradebního korza. Jedná se o významnou promenádní trasu v samotném srdci města, která vede od Mostu Legií až po Štefánikův most ve stopách dnes již stržených a zasypaných staroměstských hradeb.

Prostor ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční, který dnes chápeme společně jako Hradební korzo, je urbanistickým otiskem stopy někdejších staroměstských hradeb, respektive hradebního příkopu. Projekt Hradebního korza má za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v území bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další čtyři století.

“Jedná se o jedno z nejrušnějších a také nejvýznamnějších kulturně společenských center Prahy, nicméně v dnešní době je prostor přesycen nevzhlednou reklamou, v převážné většině přetížen automobilovou dopravou jak v pohybu, tak parkujícími auty v ulicích.”

I vzhledem k tomuto historickému odkazu, kdy Hradební korzo fungovalo po staletí jako jedna z hlavních společenských a obchodních tepen Prahy, si místo zaslouží navrátit svůj lidský rozměr. Návrh je zároveň připravený tak, aby se sem v případě potřeby mohly vrátit tramvaje, které zde jezdily až do roku 1985.

Historie Hradebního korza

Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovaly ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 - sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhnul hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusních nájemních domů. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemovaným kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaje. Koleje zde setrvaly až do roku 1985.