Místo klimatizace potřebujeme ve městě stromy
Nový Metropolitní plán navrhuje zmenšit rozlohu zelených ploch v Praze. Odůvodnit to má studie Hustota a ekonomika měst, kterou si zadal Institut plánování a rozvoje (IPR) a podle které je péče o zeleň příliš drahá. Na pozitiva se studie nezaměřila. Piráti před úbytkem zelených ploch varují a zdůrazňují, že zeleň má svůj nezpochybnitelný přínos pro kvalitu života ve městě.
Praha je alespoň zatím zelené město – to se má však změnit. V Metropolitním plánu má být zeleň zásadně omezena a pokud by byl nějaký developer osvícený a chtěl parků založit více, tak nesmí. Autor Metropolitního plánu architekt Koucký totiž stanovil maximální rozlohu veřejných prostranství a parků, kterou může nová zástavba pojmout. Pro odůvodnění těchto návrhů si IPR zadal studie, které ukazují, jak je péče o veřejná prostranství a parky drahá. Náklady na údržbu parků a veřejných ploch jim vyšly až 100 tis. Kč/ha za rok, z toho náklady na údržbu zeleně tvoří max. desítky tisíc Kč/ha za rok.
Eva Tylová, zastupitelka za Piráty, Zelené a LES v Praze 12 a pirátská kandidátka na senátorku k tomu dodává:
„Studie Hustota a ekonomika měst je účelově zaměřená pouze na vyčíslení nákladů, které jsou na údržbu zeleně potřeba. Přínosy se nepokusili vůbec zjistit, přitom stromy, keře i tráva slouží jako klimatizace, protipovodňová služba a ve městě navíc zachycují prach i hluk. Podle výzkumů prof. Vyskota z Mendelovy univerzity 1 ha lesa s cca 300 stromy může ušetřit elektrickou energii za 16 mil. Kč./ha za rok. Takže na jedné straně počítáme náklady stovky tisíc Kč/ha a rok, ale na druhé straně jsou přínosy za desítky milionů Kč/ha za rok. Mít zeleň ve městě tedy není žádné plýtvání penězi.“
Zeleň je významná i pro naše zdraví, pirátský kandidát na primátora a lékař Zdeněk Hřib zmiňuje řadu přínosů pro zdraví a spokojenost lidí:
„Ulice se stromy představují obecně příjemnější prostředí k životu, povzbuzují fyzickou aktivitu a mají také dopad na silnější komunitní vazby, což u lidí podporuje zdraví a pocit spokojenosti. Části města s vyšší hustotou stromů jednoznačně vykazují nižší spotřebu antidepresiv. Navíc stromy fungují jako biologické filtry snižující až o 25 % množství polétavého prachu, který zachycují svými listy a mají tak pozitivní vliv na dlouhověkost obyvatel měst.“
Zdroje:
