Zastupitelé Pirátů se na projektu Lítačky nepodíleli a ani nejsou v řídících orgánech města ani jeho městských firem, které o zavedení Lítačky rozhodly. Protože se na nás obrací spousta lidí s dotazy na konkrétní detaily i názor na projekt jako celek, rozhodli jsme se sepsat vyjádření Pirátů k Lítačce. Suma sumárum se dá říct, že projekt Lítačky považujeme za rozumný, uspokojivě vedený a až na několik dílčích výhrad s ním souhlasíme. Debatu o názvu potom považujeme za bouři ve sklenici vody. Každopádně pokud se chcete dozvědět o Lítačce víc, její přednosti i slabiny, čtěte dále.

Piráti dlouhodobě prosazují multiplatformní přístup k prodejí lístků a předplatného na MHD v Praze. Město podle nás má mít pod kontrolou databázi uživatelů, podle které mohou revizoři ověřovat, že cestující má zaplacené jízdné, ale samotný prodej jízdenek a předplatného má umožňovat vícero alternativ. Proto prosazujeme (a o tomto přístupu jsme přesvědčili i Radu Prahy), aby si lidé mohli koupit jízdné prostřednictvím čipové karty (dnes Lítačka, dříve Opencard), prostřednictvím papírového kuponu, pomocí bankovní karty, pomocí mobilní aplikace (bohužel na tento distribuční kanál má do roku 2018 monopol společnost Erika a.s. za podmínek, které jsou pro město natolik nevýhodné, že doporučujeme počkat, zásadní ovšem je k danému datu vypovědět tuto smlouvu a vysoutěžit nového dodavatele!) a dalšími způsoby. Ještě větší průšvih je smlouva se stejnou společností na sms jízdenky.

Tolik k vizi, jak to má fungovat v budoucnu, bohužel dnes je Praha stále ještě ve fázi hašení průserů z minulosti. Jeden z těchto průserů je Opencard. Tento projekt má následující problémy:

1. Společnost EMS (majitel licenčních práv na Opecard) po Praze za každý měsíc výdeje karet požaduje 5 milionů Kč za “servis”. Tato položka je čistě virtuální, ale hrozí, že soudy její část EMS přiznají.

2. Za vydání každé Opecard Praha platí EMS 50 korun. Vzhledem k tomu, že karet je přes milion, jde o desetimiliony korun. A dalších 50 korun za dopravní odbavovací aplikaci.

3. Přestože Praha zaplatila dlouhodobé licence na certifikáty nutné k vydávání Opencard, EMS tyto certifikáty začala prodlužovat s týdenním intervalem. Po dobu několika měsíců tak Praze každý týden hrozilo, že vydávání Opencard přestane fungovat.

současně platí, že Opencard je užitečná v příměstských autobusech, kde výrazně zrychluje dopravní odbavení, proto město nechtělo Opencard nahradit pouze papírovými kupony.

Z těchto důvodů vznikl projekt Lítačka.

Co přináší Lítačka oproti Opencard?

V rámci projektu Lítačky společnost XT-Card dodala Praze nové jádro systému pro výdej čipových karet. Praha tak nově v této oblasti není závislá na společnosti EMS, která se s městem soudí o stamiliony.

1. Na rozdíl od EMS po Praze XT-Card nemůže chtít žádné peníze za údržbu systému – jednoduše jednorázově dodala produkt a případné chyby má opravit v rámci záruky. A je to i jasně ukotveno ve smlouvě.

2. Praha neplatí žádný poplatek za vydání karty.

3. Vyřešil se problém s obnovováním certifikátu.

Z hlediska koncového uživatele systém funguje úplně stejně.

K čemu máme výhrady?

1. Systém není opensource. Piráti by dali přednost tomu, aby město mělo kromě licenčních práv i zdrojové kódy příslušného software a oprávnění je upravovat. Úpravy a rozvoj systému by potom mohla dělat jakákoli firma, případně město svépomocí. Na druhou stranu Lítačka je podle tvrzení zástupců Operátora ICT modulární a zdokumentovaná. Tzn rozšíření systému by měly být schopné dělat i jiné firmy než XT-Card jednoduše tak, že nové prvky napojí na stávající operační systém dodaný XT-Card.

2. Maximální počet výdejních přepážek Lítačky je omezen na 100, to je sice násobně více, než kolik bylo potřeba pro Opencard, ale je to určité omezení možností rozvoje systému.

3. Nejsme nadšeni z Paragrafu XI, článku 6 smlouvy. Nicméně po prostudování příslušného paragrafu Autorského zákona, máme za to, že dané ustanovení smlouvy by nemělo způsobit žádné komplikace. Právní kreativitu budoucích majitelů XT-Card ovšem nemůžeme zcela vyloučit.

4. Společnost XT-Card byla vybraná v poptávkovém řízení, výběrové řízení tedy bylo neveřejné. Vzhledem k tomu, že šlo o zakázku malého rozsahu (pod dva miliony korun), je tento postup spíše v pořádku, otázkou ale zůstává, zda Praha dodržela povinnost rovného zacházení se všemi dodavateli.

Smlouvu naleznete zde, stáhne se po kliknutí na tlačítko veřejný vstup

Co je ještě potřeba?

Praha by podle nás měla podniknout potřebné kroky i pro vytlačení EMS z Dopravního odbavovacího systému (DOS), což je aplikace pro nahrávání kuponů na karty, která v současnosti slouží jak pro Opencard tak pro Lítačku. Jako schůdná cesta nám přijde nechat si naprogramovat novou aplikaci pod kontrolou města.

Co se týče majetkového vstupu J&T do XT-Card, máme za to, že pro Prahu se nic nezměnilo. Smlouva mezi Operátorem ICT a společností XT-Card i nadále platí a vzhledem k tomu, že z ní nevznikl žádný dlouhodobý závazek tak nevidíme důvod k panice. Samozřejmě mohou za tím být zákulisní hry, do kterých nevidíme, ale zrovna tak je možné, že J&T jednoduše investovala do perspektivní firmy.

Nesmí být opomenuto ani vymáhání škody po Pavlu Bémovi a jeho kumpánech, jak jsme podrobně analyzovali.