Vendor lock-in pokračuje
Dne 4. prosince zasedala Rada hlavního města Prahy. Za Piráty se tříhodinového setkání účastil Ondřej Profant.
Rada procházela celou řadu předložených tisků. Celkem jich bylo několik desítek a dohromady dosahovaly délky okolo několika tisíc stran. Pro Piráty se však ukázalo kruciálních jen několik z nich: Mobilní aplikace (R-14414, R-14415), prodloužení podpory pro Oracle (R-16070) a především: systém Proxio od společnosti Marbes (R-15893) a účetní systém Ginis od společnosti Gordic (R-15780).
Zcela bez pochyby největším problémem našeho IT je vendor lock-in – tedy vazba na jednoho dodavatele, který se týká posledních dvou zde zmíněných tisků, společností Marbes a Gordic. I když jedna z nich se stala dodavatelem software pro MHMP na základě výběrového řízení, lze význam tohoto výběrového řízení zpochybnit; všechny společnosti byly v soutěži personálně propojeny a každá jedna z nich vždy přeprodává produkt jedné jediné firmy.
Služby od společností Gordic a Marbes stály v průběhu několika let, nebo spíše desítek let, kdy jsou pro MHMP provozovány, několik set milionů korun. Částka za takové služby je přemrštěná a hrubým způsobem porušuje zásady dobrého hospodaření, kterými by se měl MHMP ubírat.
Potřebujeme proto rozhodnou změnu, která nás z pozice loutky firem převede do role zadavače kurzu celé informatiky pro všechny městské části a další instituce hlavního města. (Což v praxi je, avšak tuto úlohu příliš nezvládá.) Taková změna je možná, zároveň přinese značné úspory a zkvalitnění služeb.
Bohužel na těchto dvou tiscích lze najít jen 2 pozitiva – v případě Gordicu se již připravuje náhradní řešení. V případě Marbesu lze smlouvu kdykoliv vypovědět. Schválení obou tisků se službami společností Gordic a Marbes je pokračováním současného vendor lock-inu, nicméně jejich schválení je kvůli zděděné katastrofální situaci na IT nezbytné pro chod klíčových informačních systému magistrátu a jednotlivých městských částí. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže již kvůli jedné ze smluv se společností Gordic, jejíž hodnota překračovala půl miliardy korun, udělil pokutu ve výši pěti milionů Kč. Oba systémy je proto nezbytné vnímat jen jako překlenovací řešení; aby Praha nemusela narychlo zavádět např. papírové klasické účetnictví apod.