Před několika týdny jsem přijal pozvání do podcastu Miton.cz od Michaely Gregorové.

Na úvod jsem dostal otázku, zda je politika vhodná pro netrpělivé lidi.

Z vlastní zkušenosti jsem se vždycky taky divil, proč realizace úplně banálních věcí trvá tak dlouho. Dneska po 9 letech v politice už mnohem lépe chápu, jaký řetězec úkonů se musí v rámci města odehrát, aby se něco změnilo. Takže jo, politika u nás bohužel opravdu není pro netrpělivé.

Bavili jsme se také o účasti mladých lidí na politice. Je zatím vlastně dost anomálie vidět v politice mladého člověka. Mám pocit, že si česká společnost nese určitý nános z minulého režimu, že aktivně se účastnit veřejného dění je něco špatného a nežádoucího, jak krásně popsal sociolog Pavel Pospěch v knize Neznámá společnost. Myslím, že situace se trochu lepší, ale nic to nemění na tom, že míra účasti mladých na politickém životě je u nás tristní. Potom se nemůžeme divit, že témata jako práva menšin, duševní zdraví nebo třeba klimatická krize se řeší velmi málo a je tedy pochopitelné, že mladí lidé nejeví zájem o politiku, protože se v ní neřeší témata pro ně podstatná.

V politice mi chybí více žen a obecně taky politiků a političek, kteří by byli schopni dívat se za horizont jednoho volebního období. Čím dál více problémů, se kterými se potýkáme, totiž nelze vyřešit v krátkém čase, a málo politiků je ochotných věnovat své úsilí prosazování potřebných systémových změn, které přinesou ovoce až v horizontu několika volebních období. Hodně taky v politice postrádám lidi, kteří jsou ochotni pozměnit svůj náhled na nějaký problém ve světle dat, která třeba odhalují, že jejich intuitivní ideologický náhled na věc je mylný. Mnoho takových politiků v Česku nevidím.

Nejvíc mě v politice frustruje fakt, že sice víme, jak řešit velkou část problémů, které Česko trápí (protože známe data či příklady dobré praxe ze zahraničí), akorát často není politická vůle změny realizovat – mnohdy právě třeba kvůli ideologické zaslepenosti. Přesto jsem na politiku zatím nezanevřel a žiju v naději, protože i na své práci vidím, že pozitivní změny přeci jen dělat lze, ač to většinou trvá mnohem delší dobu, než by člověk chtěl.

Pokud by vás podcast zajímal, tak celý je k poslechu tady: https://ceskepodcasty.cz/epizoda/289915