Bývalý starosta MČ Prahy 8 Jiří Janků (ODS) připravuje pro MČ Praha 9 projekt zřízení Fondu rozvoje. Do něj Městská část Praha 9 vloží automaticky při jeho založení 60 milionů Kč získaných z privatizace bytového fondu a tyto peníze pak bude půjčovat vlastníkům nemovitostí na Praze 9. Hlavním cílem fondu je dosáhnout efektivnějšího zhodnocení veřejných prostředků Prahy 9 a zároveň nabídnout srovnatelný (výhodnější) způsob financování rekonstrukcí a modernizací bytového fondu na území Prahy 9.

V materiálech předložených finančnímu výboru městské části jsou detailně řešena pravidla fondu, bohužel ale chybí jakýkoliv odhad nákladů spojených s administrací žádostí a poskytováním úvěrů. “Autor projektu, pan Janků, nepředložil ani kalkulaci nákladů a přínosů pro MČ ani analýzu poptávky” říká Dana Balcarová, členka finančního výboru za Piráty. Dostatečná poptávka po úvěrech je však naprosto klíčová, protože celý byznysplán je postavení na předpokladu, že se během prvního roku a půl podaří umístit do úvěrů cca 60 milionů Kč.

Je otázkou, nakolik dokáže městská část Praha 9 konkurovat komerčním poskytovatelům úvěrů, jakými jsou banky apod. I sám projekt Fondu rozvoje trpí značnou mírou ambivalentnosti. Nelze totiž s jasnou určitostí říci, zda je cílem tohoto fondu zhodnotit volné finanční prostředky MČ nebo podpořit rozvoj Prahy 9 úvěry, které doplní současnou nabídku jak úvěrů poskytovaných bankami nebo Státním fondem rozvoje bydlení. Oboje z logiky věci není možné - pokud by chtěla městská část Praha 9 zhodnotit volné prostředky, musela by spíš dělat tvrdý byznys, než poskytovat prostředky na rozvoj bydlení na Praze 9. A pokud by finančně podpořila rozvoj Prahy 9, tedy poskytovala levné úvěry, jen ztěží by došlo ke zhodnocení vloženého kapitálu. Obojí najednou možné není.

Navrhovaný Fond rozvoje je tak vlastně jakýsi kočkopes, jehož cílem je sice vydělat s malým rizikem na jedné straně, na druhé straně chce být ale být pro potenciální věřitele atraktivnější než ostatní. Návrhu se nedá upřít, že je připraven tak, aby minimalizoval případné riziko: krátká doba splatnosti (5 let) a kvalitní zajištění. Celý obchodní model Fondu rozvoje je postaven na předpokladu, že se v průběhu prvního roku a půl podaří alokovat cca 60 milionů Kč. Příklady dobré praxe z pěti měst srovnatelné velikosti s městskou částí Praha 9 však jasně mluví proti tomuto předpokladu: V Karlových Varech od nápadu již upustili, v Jihlavě poskytují dary, nikoliv úvěry, ve Frýdku Místku činily výnosy z úroků v posledních dvou letech 16 a 23 tisíc Kč, v Chomutově sice dosáhly výnosy z úroků 115 tisíc Kč, ale při průměrném zůstatku přes 29 mil. Kč, se úroková sazba pohybuje někde kolem 0,3 % p.a. Jablonec nad Nisou poskytl v letech 2014 a 2015 dohromady půjčky v objemu 2,9 mil. Kč. Pro srovnání, Fond rozvoje bydlení, která má celonárodní působnost, uzavřel v roce 2015 143 smluv za 585,5 mil. Kč. To je přesně desetinásobek toho, na co cílí MČ Praha 9 s 55 tisíci obyvatel (tj. 0,5 % české populace).

Kromě několika případů, kdy byla myšlenka Fondu rozvoje korunována úspěchem, byť v omezené míře, se však nabízejí i případy vyložených promarněných investic. Neúspěšných případů, kdy se obce a městské části pustily do zhodnocování volných peněžních prostředků je bohužel dost. Namátkově připomeňme Key Investments a MČ Praha 6, MČ Praha 10, Sokolov a Lázně Bohdaneč, dluhopisy německých fondů Shedlin, které si koupila obec Modrava nebo islandské dluhopisy nakoupené městem Hradec Králové nebo MČ Praha Šeberov. Proto by si měla MČ Praha 9 před tímto rozhodnutím zpracovat kvalitní ekonomickou analýzu a nestavět na přáních a dojmech.

Ekonomka Lucie Sedmihradská upozorňuje, že “cíle projektu si vzájemně odporují, nelze dosáhnout vysokého výnosu při minimálním riziku a výhodných podmínkách pro dlužníky”. Pokud Fond rozvoje MČ nenabídne výrazně lepší podmínky než banky nebo Státní fond rozvoje bydlení, těžko bude v dnešní době levných a dostupných úvěru ze strany vlastníků nemovitostí o tyto úvěry velký zájem.

“Nechápu, jak muže politické vedení radnice podporovat tak nevhodný a riskantní projekt“ shrnuje Dana Balcarová.