Klimatická změna se projevuje i na území České republiky. Naše území se za posledních 60 let ohřálo o 2 °C a v létě o 3 °C. Na našem území je doložen nárůst teploty vzduchu a počtu tropických a letních dnů a větší výskyt extrémních projevů počasí, jako je sucho nebo přívalový déšť. V Praze se klimatická změna projevuje vytvořením tepelného ostrova v centru. Sucho a vedro jsou v létě často i na okraji Prahy. Zvýšená teplota má negativní vliv na zdraví a pohodu lidí, zvláště malých dětí a seniorů. Situaci umocňuje střídající se sucho a přívalové deště, kdy se voda nestačí vsáknout do půdy a odteče do kanalizace.
Dešťová voda bez využití odtéká v lepším případě do Vltavy v horším do spojené splaškové a dešťové kanalizace. Při přívalovém dešti čistírna odpadních vod nestačí příval splaškové vody zpracovat a jsou vypouštěny rovnou bez čištění do Vltavy. Většina budov dešťovou vodu ze střech nezachycuje a i nové budovy mají často jen retenční nádrže jako předepsanou ochranu před povodněmi. Akumulovaná dešťová voda přitom může být využita na zalévání místo vody pitné. Zelené střechy naopak vodu zachytí a odpaří, a tím se zlepší mikroklima.
Péče o zeleň je často nedostatečná, takže zeleň neprosperuje. Stromy nerostou, trávníky vysychají. Mnoho budov a prostranství nenaplňuje svůj klimatický potenciál a chybí v nich modrozelená infrastruktura. Dopady jsou pak nejen zdravotní, ale často i finanční.

V Praze bude i v létě příjemně. Stromy, keře, trávníky a zelené střechy vytvářejí dobré mikroklima. Dešťová voda se bude využívat na zalévání a ochlazování odparem, namísto aby odtékala do kanalizace, nebo se bude vsakovat do půdy. Betonové plochy nahradí vsakovací dlažba.

• Navážeme na strategické dokumenty k adaptaci na klimatickou změnu. Ochladíme město prvky modro-zelené infrastruktury, jako jsou stromy a keře, trávníky a zelené střechy, zelené vnitrobloky, které vytvářejí příjemné mikroklima, a prvky zadržující dešťovou vodu, jako jsou vodní prvky, zasakovací průlehy, propustná dlažba, akumulační nádrže, přírodní koupaliště.
• Zamezíme úbytku zeleně. Stromy, keře a travnaté plochy jsou tou nejpřirozenější a nejlevnější klimatizací, kterou máme. Zajistíme ochranu a rozvoj všech parků v centru, ale i na okraji města. Zlepšíme péči o stávající stromořadí, stromy, keře i trávníky, tak aby prospívaly. Revitalizace veřejných ploch musí být provedeny šetrně ke stávajícím stromům. Zajistíme ochranu stromů před poškozením při stavebních pracích. Budeme pokračovat ve vysazování stromů jednoho milionu stromů za 8 let.
• Budeme prosazovat řešení podporující zasakování vody na pozemku. Podpoří se tak růst zeleně a voda neodteče do čistírny odpadních vod, kde při přívalovém dešti působí kapacitní problémy. Zajistíme využití dešťové vody na zalévání městské zeleně. Snížíme podíl zalévání pitnou vodou o 28 % do roku 2030. (viz Pražský klamatický závazek)
• Přijmeme požadavky na uplatňování modro-zelené infrastruktury v novostavbách a rekonstrukcích (Pražské stavební předpisy).
• Zajistíme postupně využití dešťové vody ve veřejných budovách ve vlastnictví hlavního města Prahy, městských organizací a městských částí.
• Podpoříme budování modro-zelené infrastruktury na soukromých objektech (panelové domy atd.). Zajistíme rovný přístup ke všem žadatelům o dotace a publikování všech relevantních informací uživatelsky dostupně a včas.
• li> K záměrům ovlivňujícím kvalitu života budeme iniciovat setkání s občany, budeme je efektivně informovat a pečlivě se zabývat jejich podněty.
• Uspořádáme osvětové kampaně a zapojíme občany do péče o zeleň (komunitní zahrady).
• Podpoříme ve spolupráci s akademickým prostředím zkoumání dopadů klimatických změn a vývoj nových technologií.

• Pirátští radní dlouhodobě prosazují budování modro-zelené infrastruktury v městských budovách a na veřejných prostranstvích. Jde zejména o zelené střechy a systémy pro zadržování a využití vody (např. akumulační nádrže, zasakovací průlehy). Motivují k tomu formou dohod i soukromou sféru. Podporují také zalévání dešťovou vodou a ozeleňování měst (stromy, luční trávníky). Příkladem jde MČ Praha 12, kde jsou Piráti ve vedení radnice, která připravila Adaptační strategii pro Prahu 12 a realizovala řadu opatření.
• Zástupci za Piráty ve Výboru pro životní prostředí a infrastrukturu iniciovali řadu opatření na podporu adaptace na aklimatickou změnu. MHMP například změnil na základě požadavku Výboru pro životní prostředí a infrastruktury hospodaření na zemědělských pozemcích.
• MČ Praha 12 pod vedením místostarostky za Piráty získala za komplexní opatření na zemědělských pozemcích cenu v soutěži Adapterra Awards.
• Zástupci za Piráty se podíleli na přípravě Klimatického plánu.
• MHMP vydal na základě doporučení Výboru pro životní prostředí Metodiku péče o trávníky.
• MHMP vydal na základě doporučení Výboru pro životní prostředí Metodiku zakládání komunitních zahrad.
• MHMP vydal na základě doporučení Výboru pro životní prostředí Standardy péče o stromořadí a vodu.
• MHMP vydal a základě požadavku Výboru pro životní prostředí a infrastruktury Standardy hospodaření se srážkovou vodou.
• Výbor pro životní prostředí a infrastruktury vydal doporučení k zakládání květnatých pásů a luk.
• Výbor pro životní prostředí a infrastruktury vydal doporučení k tomu, aby nebyly používány glyfosáty.
• V rámci projektu Milion stromů jsme vysadili do roku 2021 zhruba 407 tisíc stromů, letos dosáhneme mety 500 tisíc.
• Rozšířili jsme biopopelnice z pilotního projektu do celé Prahy.
• Spustili jsme pilotní projekt adopce stromů v parku U Čeňku.

Současné pojetí ekonomiky staví na zpracování primárních přírodních zdrojů, které svojí nadprodukcí a nedostatečným využíváním druhotných surovin přetěžuje, a tím vyčerpává. Nedostatek se už explicitně projevuje jak ve stavebnictví nebo, IT, přítomný je ale i v celé řadě dalších odvětví, pro která jsou přírodní suroviny klíčové. To se do budoucna bude jen zhoršovat a prognózy hovoří o tom, že se to netýká jen produkčních odvětví, ale např. i tak základní životní suroviny, jakou je voda. Nadprodukce vede k zkracování životního cyklu výrobků, které dnes zastarávají rychleji než kdy dříve a velmi často především morálně. Následkem toho jsou přetěžovány systémy, resp. celkové kapacity, odpadového hospodářství, a to na lokální i globální úrovni. Řešením může být zavedení principů cirkulární ekonomiky, tedy konceptu, který se řídí postupem „Reduce–Reuse–Recycle“. Nejprve je třeba zhodnotit zda produkce/nákup odpovídá poptávce/spotřebě, dále zda jsou přebytky skutečně odpadem a teprve poté usilovat o jejich maximální využití a navrácení do výroby. To vše s ohledem na efektivitu. Z hlediska města je takto možné snížit míru vyprodukovaného odpadu, a snížit tak přímé (zpracování, uložení) i nepřímé náklady (doprava), které se projevují nejen v městské pokladně, ale i v úrovni životního prostředí ve městě a jeho bezprostředním okolí. Úskalím zavádění cirkulární ekonomiky je, že jde o koncept nahrazující zažité a běžně přijímané postupy v mnoha oblastech života občanů, společností i města a z podstaty vyžaduje kooperaci a synergii všech aktérů. Z hlediska politiky je úskalím fakt, že největší přínosy jsou závislé na míře přijetí principů cirkulární ekonomiky společností jako celkem a projevují se až v dlouhodobém rámci, navíc obvykle implicitně. Je tak nutné spoléhat na relativně krátkodobé uchopitelné cíle a na nich stavět. Současná výroba a spotřeba není dlouhodobě udržitelná. V Česku vyčerpáme dostupné roční zdroje již 17. 4. (Overshoot Day) a na skládce přitom skončí polovina směsného komunálního odpadu, ačkoliv až 80 procent tohoto odpadu by bylo možné ještě materiálně využít. Nyní končí bez užitku a je finanční i ekologickou zátěží. V současnosti nadužíváme přírodní zdroje a nedostatek surovin se již projevuje v některých oblastech, například ve stavebnictví i při výrobě řady výrobků. Do budoucna se bude problém nadále prohlubovat. Vyprodukovaný odpad je potřeba uložit a zpracovat. To vše město nadměrně zatěžuje a také například generuje nákladní dopravu.

Praha (město, společnosti, veřejnost) přijme za své principy cirkulární ekonomiky. Zasadíme se o výrobkovou, materiálovou a surovinovou úsporu, předcházení vzniku odpadu, jeho efektivní využívání, zkrácení distribučních řetězců, prodloužení životního cyklu výrobků, mezigenerační předávání znalostí a zkušeností.

• Město půjde v přijímání principů cirkulární ekonomiky příkladem.
• V oblasti stavebnictví učiníme kroky k postupnému snižování spotřeby surovin a k zefektivnění materiálových toků prostřednictvím materiálové banky (sloužící k evidenci a následné recyklaci stavebního materiálu). Výstavba bude podmíněna udržitelností a využitím cirkulárních zdrojů. Upřednostňovány budou renovace před novou výstavbou.
• Cirkularita a udržitelnost bude jedním z významných parametrů veřejných zakázek nejen ve stavebnictví, ale např. i při výběru městského mobiliáře atp.
• Budeme usilovat o intenzivnější využití srážkových vod a nově i využití tepla a energie z odpadních vod.
• Město zvýší poptávku po lokální produkci potravin, podpoří městské farmy, komunitní zahrady, inovace v produkci potravin a zavede systém pro nakládání s přebytky.
• Do roku 2026 se zvýší míra třídění bioodpadu a komunálního odpadu a jejich znovuvyužití o desítky procent. Naopak se sníží produkce objemného odpadu.
• Implementace sdílené ekonomiky je jednou z priorit pro příští období. Zasadíme se o propojení města, společností i široké veřejnosti a s cílem podpory inovací a šíření informací vytvoříme distribuční kanály, pomocí kterých bude možné sdílet jak potřebné i nepotřebné věci, tak znalosti a zkušenosti (kreativní inkubátory, ReUse centra, komunitní dílny). Díky těmto kanálům vytvoříme pracovní příležitosti i příležitosti zapojit se pro desítky seniorů a znevýhodněných a současně umožníme efektivní mezigenerační sdílení znalostí a zkušeností.
• Budeme prosazovat předcházení vzniku odpadů na úrovni města, podpoříme rozvoj udržitelných byznys modelů a využívání druhotných zdrojů cestou sdílení, znovupoužití a recyklace, budeme klást důraz na zohlednění principů cirkulární ekonomiky a odpovědnost při zadávání veřejných zakázek a zvyšovat povědomí o možnostech, které cirkulární ekonomika přináší. Budeme např. při zadávání veřejných zakázek požadovat určitý podíl výrobků z recyklátu (velký potenciál je např. v nákupu městského mobiliáře z recyklovaného plastu), stejně tak při poskytnutí dotací.

• Zapojili jsme se do iniciativ na sdílení věcí, podporujeme reuse pointy na sběrných dvorech a nábytkové banky.
• Dne 17. 1. 2022 přijala Rada HMP Strategii pro přechod na cirkulární ekonomiku.
• Zapojujeme se do činnosti komise Rady HMP pro cirkulární ekonomiku.

Znečišťující látky v ovzduší, v ČR největší problém, se podílejí na vzniku respiračních a kardiovaskulárních chorob a rakoviny, mají negativní vliv na těhotné ženy a děti a způsobují další zdravotní problémy. Například podíl astmatiků v populaci je v Praze oproti průměru ČR téměř dvojnásobný. V evropském srovnání i podle českých zákonů je nejhorší situace ve znečištění polétavým prachem, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem. Největším zdrojem znečištění jsou v ČR lokální topeniště. Ovzduší v Praze je celkově znečištěno zejména vlivem silniční dopravy podél hlavních silničních tras a lokálními topeništi. Lokálně pak i z průmyslových zdrojů a těžby surovin. Limity hluku jsou překročeny dlouhodobě kolem dopravních komunikací. Lidé i zvířata trpí světelným smogem. Kvalita ovzduší je dle analytických podkladů dlouhodobě nejhorší na pravém břehu v centru Prahy na území Starého a Nového Města.

Znečištění prostředí je spolehlivě pod úrovní, která by ohrožovala zdraví obyvatel. Limity hluky nejsou ani zdaleka překračovány. Osvětlení města je tam, kde to je potřebné, v noci světlo lidi ani zvířata zbytečně neobtěžuje.

• Budeme podporovat veřejnou hromadnou a nemotorovou dopravu.
• Zasadíme se o postupný přechod na nízkoemisní a bezemisní vozidla (elektromobily, elektrobusy apod.).
• Přehodnotíme stavební záměry vedoucí k nárůstu individuální automobilové dopravy.
• Budeme dbát na důsledné dodržování a vymáhání legislativy upravující emise ze spalovacích motorů v motorových vozidlech.
• Budeme dále podporovat a vymáhat zákaz spalování uhlí, uhelných briket a koksu na území Prahy (již platí).
• Budeme poskytovat včasné informace o kvalitě životního prostředí, například o zhoršené kvalitě ovzduší i s doporučením, jak na tyto situace reagovat.
• Navrhneme zakázat při smogové situaci vytápění pevnými palivy v lokálních spotřebičích ve vytipovaných městských částech.
• Prosadíme optimalizaci vytápění v budovách v majetku Prahy – ucelený optimalizační proces (budova, topná soustava, zdroj), komplexní posouzení situace a energetické návaznosti.
• Podpoříme odlučovače pevných částic pro spotřebiče na pevná paliva na území Prahy.
• Podpoříme plynofikaci, dálkové vytápění a další alternativní zdroje vytápění.
• Podpoříme výměnu spotřebičů na pevná paliva za ekologičtější automatické spotřebiče či jiné alternativy, např. automatické peletové kotle. Zřídíme pozici garanta, který bude jednat s jednotlivými městskými částmi a pomůže jim především v argumentaci s místními občany a s osvětovými akcemi.
• Budeme motivovat k efektivnímu využívání energie a šetření s ní.
• Budeme motivovat ke správnému topení pevnými palivy, tak aby jejich spalování mělo co nejmenší vliv na kvalitu ovzduší, zároveň však podpoříme spalování biomasy jakožto ekologické varianty vytápění.
• Budeme podporovat opatření vedoucí ke snížení prašnosti, jako jsou mokrý úklid ulic či vysazování zeleně.
• Vydáme vyhlášku, která bude regulovat spalování větví a dalšího rostlinného materiálu na otevřených ohništích. Zákaz pálení by se měl týkat množství nad 2 m3.
• Podpoříme protihluková opatření (stěny, tichý asfalt), omezení rychlosti v lokalitách s překročenými limity hluku, odvedení dopravy z obytných částí.
• Zasadíme se o nasměrování nezbytného osvětlení tam, kde je potřeba. V noci výrazně omezíme osvětlení, které není nutné pro bezpečnost chodců. Vyměníme zdroje za úspornější a méně rušivé.
• Přizveme zástupce odborné veřejnosti, místních organizací a spolků k účasti na práci komisích ochrany životního prostředí.

• Předložili jsme návrh na přípravu vyhlášky na regulaci spalování větví a dalšího rostlinného materiálu na otevřených ohništích na Výboru pro životní prostředí a infrastrukturu ZHMP.

Praha má ideální předpoklady nechat vyniknout své obrovské přírodní bohatství. Rezervace ale stále zarůstají, na mnoha místech jsou zbytečně místo květin krátce střižené trávníky, velké plochy jsou neudržované a ztrácejí na přírodní i estetické hodnotě.

Občan Prahy bude hrdý nejen na Národní divadlo, ale i na národní přírodní památky. A nebude to jen prázdný pocit, Praha bude vzorem v péči o vzácnou, ale i úplně obyčejnou přírodu, kterou hlavní město spravuje.

• Navážeme na vysoký standard péče o chráněná území v Praze a dáme jí dostatečnou podporu především pro aktivní údržbu všech lokalit, ale i pro nové projekty v dosud zanedbaných mokřadech, stráních nebo sadech. Nedopustíme oslabování územní ochrany.
• Připravíme popularizační program, který zajistí, že každý Pražan bude hrdý na přírodní klenot, který se vyskytuje v jeho nejbližším okolí.
• Podpoříme pokračování a rozšíření projektů na revitalizaci menších vodních toků. Kde to půjde, nebudou trubky a betonová korýtka, ale klikatící se potoky, které podpoří vodní život, zpříjemní okolí i lépe ochrání před povodní.
• Péči o trávníky ve správě magistrátu i zřizovaných organizací vylepšíme pomocí odborných metodik a IT řešení. Kvalitní trávníček pro rekreaci a venčení psů tam, kde ho lidé využijí, bohaté porosty místně původních květin tam, kde to bude vhodné.
• V okolí silnic a tratí (vlaky, tramvaje, povrchové části metra) uspoříme peníze za nepotřebné navážky a výsadby a vytvoříme přírodě blízké biotopy.
• Systém územního plánování upravíme tak, aby se nezapomínalo ani na menší zelené plochy a respektovaly se připomínky odborných organizací v ochraně přírody.
• Rozhodnutí (nejen) ohledně pražské přírody budeme dělat transparentně a za maximální účasti veřejnosti, odborné i té nejširší.
• Navážeme na projekt převodu městské orné půdy na ekologické hospodaření. Podpoříme místní odbyt mj. poptávkou ve školních jídelnách nebo novými skladovacími kapacitami.
• Obnovíme další polní cesty, mokřady, remízky a aleje. Za tímto cílem podpoříme úpravy územního plánu, pozemkové úpravy a výkupy pozemků.
• Městské lesy budou vzorem v přírodě blízkém hospodaření.
• Kde to bude dávat ekologický i ekonomický smysl, vybudujeme pod komunikacemi podchody pro zvířata.
• Zachováme omezení pyrotechniky v místech, kde výrazně škodí přírodě.

• MHMP změnil na základě požadavku Výboru pro životní prostředí a infrastruktury hospodaření na zemědělských pozemcích.
• MČ Praha 12 získala za komplexní opatření na zemědělských pozemcích cenu v soutěži Adapterra Awards.
• Do koncepce školního stravování jsme zahrnuli zvýšení podílu bio- a lokálních potravin vč. detailní analýzy nabídky, na kterou navážeme dalšími kroky pro její podporu.
• MHMP vydal a základě požadavku Výboru pro životní prostředí a infrastruktury Metodiku k šetrnější péči o trávníky.
• MHMP vydal a základě požadavku Výboru pro životní prostředí a infrastruktury Standardy péče o uliční stromořadí.
• MHMP vydal a základě požadavku Výboru pro životní prostředí a infrastruktury Standardy hospodaření se srážkovou vodou.
• Výbor pro životní prostředí a infrastruktury vydal doporučení k zakládání květnatých pásů.
• MHMP revitalizoval potoky, rybník a mokřady, například vodní objekty na Letné, ve Stromovce, v Čakovicích, v Bohnicích, rybník Slatina a tok Rokytky v Běchovicích, krajinný park Lítožnice.
• Praha vykupuje pozemky pro zelené pásy kolem pražského okruhu.
• Byl zaveden jednotný systém dat o zeleni.

Praha v roce 2021 schválila vlastní klimatický plán. Ten předpokládá snížení emisí na území Prahy o 45 % oproti roku 2010 do roku 2030.

Již nyní se v Praze projevují dopady klimatické změny a výrazně negativně ovlivňují životní komfort každého z nás. Přitom tyto projevy se budou bez opravdové snahy o změnu výrazně prohlubovat až do té míry, že bude pro mnoho občanů život v metropoli nekomfortní. Zároveň má Praha díky svému postavení jako velké a bohaté středoevropské metropole závazek jít na tomto poli příkladem nejen zbytku Česka, ale celé střední Evropě, potažmo světu. Ačkoli stávající závazky obsažené v klimatickém plánu jsou velkým posunem pro Prahu, cíle nastavené pro rok 2030 nejsou dostatečné k tomu, aby město nasměrovaly k společnému evropskému cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, ale ani k dosažení našeho podílu na udržení globálního oteplování do 1,5 °C. Díky našim opatřením nejenom více přispějeme v boji s klimatickými změnami, ale z pohledu Pražanů především získáme celou řadu vedlejších benefitů – díky výrazněji čistšímu vzduchu budeme schopni znatelně snížit počet dýchacích obtíží. Výskyt astmatu mezi Pražany je oproti průměru ČR téměř dvojnásobný. Díky adaptačním opatřením (viz bod Adaptace na klimatickou změnu) snížíme letní pocitovou teplotu ve městě a zvýšíme vlhkost vzduchu. To vše jsou přímé benefity, které pocítí každý z obyvatel Prahy. Protože chceme, aby byla Praha i v budoucnosti dobrým místem pro život, navrhneme další opatření, která nám pomohou emise snížit i nad rámec dosavadních cílů.

• Aktivně podpoříme zateplování a zvyšování energetické efektivity stávajících budov a povedeme aktivní jednání se státem a developery ohledně standardů budov ve výstavbě, negativních klimatických dopadů některých opatření Pražských stavebních předpisů i vytvoření páteřních požadavků na moderní urbanismus pro nově stavěné čtvrti.
• Přijmeme opatření pro dekarbonizaci energetiky a teplárenství nad rámec stávajícího klimatického plánu – zásadně podpoříme SVJ ve snaze o instalace OZE, dekarbonizaci vlastní výroby tepla apod. Zároveň na městské úrovni budeme nejpozději od roku 2025 odebírat pouze certifikovanou bezemisní elektřinu a podpoříme rychlý rozvoj nových institutů připravovaného energetického zákona, např. lokálních distribučních sítí.
• Zasadíme se o výstavbu nových městských bytů s důrazem na nízkou energetickou náročnost. Inspirací nám budou výstupy z evropského projektu Pozitivních ekonomických čtvrtí, který Praha realizuje ve spolupráci s Operátorem ICT, Pražskou developerskou společností a UCEEB.
• Poskytneme podporu SVJ, družstvům a občanům při realizaci opatření pro zvýšení energetických úspor.

• Zpracovali a schválili jsme Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030 zahrnující soubor 69 návrhů konkrétních opatření pro snížení emisí CO2.
• Definovali jsme role městských společností u vybraných projektů.
• Vytvořili jsme projektové konsorcium a podali přihlášku do výzvy programu Horizon na řešení pozitivních energetických čtvrtí.
• Založili jsme Pražské společenství obnovitelné energie.
• Přípravujeme bioplynové stanice.
• Přípravujeme využití tepelné energie vody vypouštěné z čističky odpadních vod.