Divoké změny územního plánu a záchrana jednoho volebního obvodu

15. 06. 2018
Tagy
Divoké změny územního plánu a záchrana jednoho volebního obvodu
Divoké změny územního plánu a záchrana jednoho volebního obvodu

Pražští zastupitelé na červnovém zasedání schválili několik změn územního plánu, které umožní developerům zastavět pole a louky. Málem prošlo také rozdělení metropole na sedm volebních obvodů, čemuž však Piráti zabránili. Na projednání petic čekali občané 17 hodin zbytečně.

Schváleno bylo několik podezřelých změn územního plánu. Poté, co radní Kolínská nechtěla tyto nestandardní změny pustit k hlasování, si je převzala sama primátorka Krnáčová a nechala schválit hlasovací mašinou ANO, ČSSD, TOP 09 a ODS. Mezi uvedenými změnami byla například zástavba prostoru Masarykova nádraží firmou Penta, bytová zástavba parčíku v Bubenči, kde je aktuálně léčebna dlouhodbě nemocných (Chittussiho), nebo územní změny v Komořanech, které se staly developerským Klondikem.

„To, že na projednání konkrétních bodů přišli dotčení občané a že ke změnám probíhala poměrně dlouhá diskuze, svědčí o tom, že projednávané změny jsou značně kontroverzní. Jako Piráti jsme byli proti tomu, aby se z Prahy stalo jedno velké staveniště předané do rukou developerům. Nová výstavba je potřeba, ale musí se dělat citlivě a developeři se musejí podílet na infrastrukturních nákladech,“ dodává pirátský zastupitel Viktor Mahrik.

Politici z ANO, ODS a TOP 09 chtěli prosadit rozdělení Prahy na volební obvody do říjnových komunálních voleb.

„Vytvoření sedmi volebních obvodů by poškodilo řadu menších stran ve volbách. I když jsou naše preference nyní v Praze dobré, myslíme si, že by jednotlivé strany měli svést boj argumentů, a ne měnit pravidla tak, aby ty menší vyšachovaly. Proto jsme pro rozdělení na volební obvody nehlasovali,“ vysvětluje pirátský zastupitel Adam Zábranský. Nejednota TOP 09 nakonec způsobila, že návrh o jediný hlas neprošel.

Praha bude prostřednictvím Pražské vodohospodářské společnosti vykupovat akcie Pražských vodovodů a kanalizací (PVK), které nyní ze 100 % vlastí Veolia. Město tím konečně začalo řešit nevýhodné smouvy, které byly s Veolií uzavřeny ještě za dob Pavla Béma. Nápad, aby město postupně získalo opět kontrolu nad PVK, může vypadat zajímavý, kazí jej však jedna drobnost. Tou je společnost Česká voda, která bude i nadále vlastněna Veolií a která má spolupracovat s hlavním městem i po roce 2028.

„Zajímá nás, co vlastně z PVK po roce 2028 zbude. Obáváme se, aby to nebyla jen prázdná skořápka a spoustu práce nakonec nedělala Veolia jen pod jiným jménem. Navíc nám vadí, že konkrétní podmínky dohody s Veolií nebyli se zastupiteli projednány,“ zdůvodňuje pirátský zastupitel Ivan Mikoláš, proč Piráti nehlasovali pro zápůjčku ve výši 1,7 miliardy na nákup podílu v PVK.

O tom, jak se chce město zapojovat občany do diskuze, svědčí i následující situace: Jako obvykle neprošel návrh Pirátů projednat petice v pevný čas. Petice tak zůstaly zařazeny jako poslední bod programu. Když na ně po druhé hodině po půlnoci konečně přišla řada, zastupitelstvo odhlasovalo ukončení jednání. Občané, kteří na projednání čekali třeba i 17 hodin, tak nakonec čekali zbytečně.

Sdílení je aktem lásky
Kam dále?