Co nám může přinést reforma autorského práva?

26. 06. 2015
Tagy
Co nám může přinést reforma autorského práva?
Co nám může přinést reforma autorského práva?

Právní výbor Evropského parlamentu dne 16. 6. hlasoval o zprávě Julie Redy. Kromě shození celoevropské svobody panoramatu ze stolu však výbor rozhodl ještě o některých dalších věcech. Budou-li schváleny v červencovém hlasování na plenárním zasedání Evropského parlamentu, mohou být i nemusí být přínosem pro celou Evropu. Podívejme se nyní, o co se jedná.

1) Díla vytvořená zaměstanci vlády, veřejné správy a soudy jako součást jejich úřední povinnosti by měla být volně šiřitelná

Tento princip bývá často označování také jako PD-GOV. V Česku již platí, a to podle § 3 autorského zákona, ale v některých jiných státech nikoliv. Není jasný důvod, proč si státní instituce v některých zemích osobují copyright a brání využití informací např. v České republice.

V tomto bodě právní výbor nezaujal jasné stanovisko. Přijal pouze obecnou formulaci, a tedy že “výbor vyzývá členské státy, aby snížily bariéry pro opětovné užití”.

2) Stejnocení doby trvání copyrightu s mezinárodním standardem 50 let po smrti autora

V Evropské unii byla výlučná ochrana autorských děl dříve prodloužena z 50 let po smrti autora na 70 let, protože se vybrala nejdelší doba copyrightu v celé EU, kterou mělo Německo. Prodloužení nemělo měřitelné pozitivní přínosy, naopak způsobilo výrazný výpadek v dostupnosti literatury. Copyright se prodlužuje prakticky jen kvůli hrstce trvale vydělávajících děl (což je soukromý zájem nositelů práv po již zemřelých autorech, zejména velkých vydavatelů), zatímco u zbytku jen omezuje jejich dostupnost.

V pozměněné zprávě Julie Redy byl přijat kompromisní pozměňovací návrh č. 7, který vyzývá k další harmonizaci trvání výlučné ochrany, nicméně bez jejího dalšího prodlužování nad současnou dobu.

3) Odkaz na dílo pomocí hyperlinku není předmětem výlučných práv.

Nositelé copyrightu jdou neustále dál ve svých nárocích, takže se čas od času objeví absurdní tvrzení, jako že uvedení odkazu na dílo je užitím díla. Pokud bych do tohoto e-mailu vložil odkaz na webovou stránku, např. seznam.cz, konstituovalo by to podle takového absurdního výkladu užití díla.

Z finálního návrhu nakonec tento bod vypadl, a tak i nadále platí rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 21. února 2014. Tedy, že uvedení odkazu na webovou stránku, není samo o sobě užitím díla.

4) Vyjasnit, že zákonný přístup k datům umožňuje také data mining pomocí automatických analytických technik.

Výzkum v České republice v oblasti lingvistiky je na velmi vysoké úrovni. Na Matematicko-fyzikální fakultě funguje projekt CLARIN LINDAT, který má grant na rozsáhlé analýzy tzv. velkých dat. Díky analýze velkých souborů dat vznikají lepší automatizované technologie pro překlad textu. Přesto nakladatelé tomuto vytěžení dat brání, ačkoliv samo nemá žádný vliv na jejich příjmy.

Automatické zpracování velkých korpusů textů a data mining byl ve zprávě právního výboru schválen. Poprvé tak může Evropa získat právní úpravu v této oblasti, která bude pro jednotlivé uživatele přívětivá.

5) Výjimka pro výzkum a vzdělání vyžaduje společné vymezení na úrovni EU, aby mohla probíhat přeshraniční spolupráce. Měla by se vztahovat i na neformální vzdělávání.

Současná výjimka má různé znění v různých státech. Pro rozvoj projektů zejména v oblasti e-learningu a jejich opětovné užití je třeba sjednotit obsah výjimky a vykládat ji ve všech státech jednotně.

Zpráva legislativního výboru ve svém kompromisním pozměňovacím návrhu č. 19. původní myšlenku značně omezila. Tyto výjimky tak dovolí pouze pro akreditované vzdělávací instituce.

6) Přidat výjimku pro půjčování knih v digitálních formátech.

Knihovny již v současné době půjčují knihy na e-čtečkách. Je vhodné, aby s touto výjimkou počítalo i právo na úrovni EU, neboť tato výjimka zde v současné době není (narozdíl od půjčování v papírové podobě, které je doplněno spravedlivou odměnou).

Tato skutečnost byla výborem posvěcena a jedná se o jedno z větších vítězství Julie Redy.

Proces reformy autorského práva je dlouhý; začal již během veřejných konzultací na přelomu let 2013 a 2014. Tyto konzultace jsme se pokusili podporovat rovněž i prostřednictvím billboardové kampaně. Díky tomu se tak mohla veřejnost zapojit. Nakonec bylo Evropské komisi posláno přes 11 tisíc odpovědí. I díky tomu je vypracovaná zpráva prvním návrhem reformy copyrightu, která se snaží vyjít vstříc také uživatelům jednotlivých děl.

Přestože není v řadě směrů dokonalá a přestože do ní byly na poslední chvíli přidány značně kontroverzní přílepky, podařilo se Julii Redě zabránit na poslední chvíli prosazení několika špatných nápadů. Mezi ně patřila například odpovědnost za obsah odkazovných stránek, nebo odstranění jakékoliv pozitivní zmínky o přínosu volných děl. Tyto dva i jiné nápady nakonec ve zprávě právního výboru nejsou.

Příště se podíváme na příklady, co se v reformě nepovedlo a co bude ještě třeba změnit, abychom měli skutečné autorské právo pro 21. století.

Sdílení je aktem lásky
Kam dále?